Každý dolar našeho zahraničního obchodu je spočítaný a řádně zdokumentovaný tvrdí čínská celní správa. Brání se tak vůči tvrzení analytiků bank a ANZ Banking Group, podle nichž vykazovaná čísla neodráží reálné poměry ve druhé největší ekonomice světa.
Pochybnosti o důvěryhodnosti čínských celních statistik vyvolala prosincová sada dat, v níž vývoz vykázal neočekávaný meziroční růst o 14,1 %. Analytici a dalších bank poukazují na to, že zveřejněná čísla o zahraničním obchodu nejsou v souladu s dalšími údaji z čínské ekonomiky.
„Celní statistiky o exportu a importu jsou založeny na skutečných celních prohlášeních,“ reagovala na otázky agentury Bloomberg celní správa. Podle ministerstva obchodu za prudkým nárůstem stála snaha exportérů uskutečnit co možná nejvíc dodávek před růstem inspekčních poplatků, jejichž snížená výše vypršela na konci prosince. Spekulace o falšování dat prý nejsou namístě.
Prosincový skok v exportech následoval po 2,9% listopadovém nárůstu. Medián 40 analytiků oslovených agenturou Bloomberg v posledním měsíci loňského roku počítal s růstem o 5 %.
Podle Luise Kuijse, hlavního ekonoma pro Čínu v , dovolují dostupné údaje činit o čínském vývozu ve druhém pololetí loňského roku různé závěry. „Některé faktory hovoří ve prospěch pravdivosti celních statistik, některé ale vypadají podivně,“ tvrdí Kuijs a poukazuje na obchodní výměnu s Hongkongem. Teoreticky by se nárůst čínského vývozu do něj měl zrcadlově odrazit v importních statistikách hongkongských celníků. Jenže čínská čísla vykazují mnohem vyšší růstovou dynamiku než ta hongkongská.
Banky a ANZ jako důvod pro pochybnosti uvedly nesoulad čísel se zahraničními objednávkami, které jsou součástí indexu průmyslové výroby. Podle brokerské společnosti Mizuho Securities by prosincová vývozní horečka mohla reflektovat snahu podniků realizovat objednávky ve stanoveném termínu a také tlak vlády na vykázání co největšího objemu exportu před koncem roku, aby byl naplněn oficiální cíl 10% růstu zahraničního obchodu.
„Je možné, že místní administrativy se pokusily podpořit data o vývozu přes navyšování aktivity ve zvláštních ekonomických zónách, které se do statistik v různých případech započítávají jinak, než tomu je u firem mimo zóny,“ napsali ve zprávě pro investory analytici . Dodali však, že pro tuto domněnku nemají důkazy.
Pochyby o spolehlivosti čínských statistik v minultosti vyjádřili vysoce postavení čínští politici. Podle americké diplomatické depeše zveřejněné serverem WikiLeaks se Li Kche-čchiang, který zanedlouho převezme funkci premiéra, v roce 2007 svěřil, že čínským agregátním makroekonomickým veličinám nevěří, jelikož jsou „vytvořené člověkem, a proto nespolehlivé“. V rozhovoru s americkými diplomaty za tři nejhodnověrnější statistiky Li označil spotřebu elektřiny, objem nákladní železniční přepravy a poskytnuté bankovní úvěry.
Studie a dalších institucí z posledních let naznačují, že čínští statistici vyhlazují čtvrtletní údaje o růstu. Uměle snižují rozsah boomu v tučných letech a naopak přifukují údaje v období útlumu.
Informace o tom, že některé čínské ekonomické indikátory možná nepodávají pravdivý obrázek o stavu hospodářství země, se naposledy v hojnější míře objevily loni v létě, kdy Čína procházela zpomalením hospodářské expanze. Deník tehdy přišel se zprávou, podle níž provinční úředníci záměrně falšovali řadu statistik, aby tak zakryli pravý rozsah zpomalení hospodářského růstu.
Funkcionáři v některých městech a provinciích prý nafukovali údaje o výstupu ekonomiky, příjmech z daní, tržbách a ziscích firem nebo třeba o stavu zásob klíčových surovin. Společnosti byly nuceny k vedení zvláštních účetních knih vykazujících zlepšující se výsledky a daňové odvody, které se nikdy neuskutečnily.
(Zdroje: Bloomberg, NYT, CNBC)