Na začátku listopadu loňského roku ČNB snížila svou klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na 0,05 procenta. Zároveň se poprvé v historii ČNB stalo, že dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba dosahují stejné hodnoty. To nezůstalo bez odezvy v chování bank.
Český bankovní sektor disponuje přebytkem likvidity. Objem primárních vkladů aktuálně dosahuje 2,722 bilionu korun, objem úvěrů poskytnutých firmám a domácnostem činí 2,122 bilionu korun. ČNB provádí měnovou politiku tak, že podle potřeby více či méně této likvidity stahuje z bankovního sektoru přes dvoutýdenní (případně tříměsíční) repo operace. Doplňkovou možností je uložení peněz u centrální banky ve formě O/N (overnight) depozita, které je úročené diskontní sazbou. V okamžiku, kdy je na stejné úrovni sazba pro 14denní vklad u ČNB přes repo a O/N vklad, lze očekávat posun preference směrem k likviditě, tedy O/N vkladu (pozn. oba nástroje nejsou zcela srovnatelné, při repo operaci je k dispozici kolaterál, nicméně kreditní riziko u centrální banky je zanedbatelné).
A přesně to se stalo. Se snižujícím se rozdílem mezi repo sazbou a diskontní sazbou, který skončil jejich srovnáním, začaly banky skutečně méně využívat dvoutýdenní repo operace a naopak více ukládat v ČNB přes noc. V září měly banky v ČNB uloženo 348 mld. Kč přes dvoutýdenní repo a 1 mld. Kč ve formě O/N depozita. V prosinci klesla suma repo operací na 242 mld. Kč, naopak O/N depozita stouply na 97 mld. Kč.
Jde o historicky nejvyšší objem O/N depozit uložených v ČNB. Naposledy se jejich objem výrazně zvýšil na úkor dvoutýdenních repo operací v prosinci 2008 (tehdy dosáhl 79 mld. Kč), kdy za preferencí likvidity stála panika na trzích po pádu Lehman Brothers, (38,95 USD, 2,96%) a spol. Tentokrát není ve hře panika, ale jde o jeden z efektů politiky „technicky“ nulových úrokových sazeb.
Z pohledu měnové politiky je nicméně jedno, kterým nástrojem je řízena likvidita v českém bankovním sektoru.
...celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu pdf ZDE