První květnový den nepřinesl jen pracovní volno, ale také další eskalaci obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil zvýšení dovozních cel na evropský automobilový průmysl z dosavadních 15 % na 25 %, přičemž nová sazba má vstoupit v platnost v tomto týdnu. Podle Trumpa je tento krok reakcí na nedodržování obchodní dohody ze strany EU.
Jen pro připomenutí: po uvalení recipročních cel ze strany USA v dubnu 2025 se EU snažila spor urovnat jednáním, které vyústilo v obchodní dohodu uzavřenou v červenci 2025 ve Skotsku. Unie se v ní zavázala snížit cla na americké průmyslové a vybrané zemědělské produkty na nulu, výměnou za snížení amerických plošných recipročních cel na 15 %. Schválení dohody však zkomplikovala politická krize spojená s ambicemi USA ohledně Grónska, kvůli níž EU pozastavila schvalovací proces. K formálnímu schválení dohody tak došlo až letos v březnu.
Podle serveru Politico bylo navíc naplňování dohody problematické již od počátku. Zatímco Washington kritizoval pomalou implementaci a zdlouhavé snižování cel, Brusel poukazoval na to, že některé produkty s vysokým obsahem oceli a železa byly nadále zatíženy sazbami převyšujícími dohodnutých 15 %.
Zvýšení cel na evropský automobilový průmysl by však mělo výrazné ekonomické dopady, a to především pro Německo. Automobilový sektor zde představuje páteř průmyslu a má zásadní význam pro výkon celé ekonomiky (přímo se podílí na cca 5 % HDP a nepřímo až na 15 %). A naše zátěžové scénáře s použitím input-output tabulek navíc potvrzují vysokou citlivost Německa (a také Slovenska a Maďarska) právě vůči americkému trhu (Česko je „naštěstí“ primárně orientováno na evropský trh). Situace může být ještě o něco vážnější, protože význam amerického trhu pro německý automotiv po ztrátách pozic v Číně ještě vzrostl. Dodatečná cla tak mohou znamenat zásah do klíčového exportního odvětví největší německé ekonomiky a mohou opět oddálit dlouho očekávané křehké oživení.
Otázkou nyní zůstává reakce Evropské unie. V minulosti se v souvislosti s krizí kolem Grónska spekulovalo o využití takzvané „obchodní bazuky“, tedy nástroje proti ekonomickému nátlaku. To se nakonec nestalo a jeho aktivace v této situaci je spíše nepravděpodobná. EU má zároveň možnost obchodní dohodu pozastavit v případě jejího neplnění, diskriminace vůči evropským firmám nebo v případě ekonomického nátlaku ze strany USA. Pravděpodobnější je ale návrat k intenzivnímu vyjednávání s cílem rychlého urovnání sporu. To je primárně v zájmu EU, pro kterou by zvýšení cel znamenalo další ránu do ekonomiky. V případě neúspěchu by se EU mohla uchýlit k odvetným clům nebo k pozastavení obchodní dohody. To by však zvýšilo eskalaci a zhoršilo již tak napjaté vztahy mezi EU a USA.
TRHY
Koruna
Česká koruna se vrátila nad 24,40 EUR/CZK kvůli opětovnému růstu cen ropy a zůstává v lehké defenzivě. Příliš nepomohl další relativně dobrý výsledek českých dubnových PMI.
V dalším průběhu týdne se vedle situace na Blízkém východě trhy budou soustředit primárně na domácí inflaci a zasedání ČNB. Obě události mohou pro korunu vyznít spíše lehce negativně. Naše odhady jsou lehce pod trhem (+0,3 % m/m a 2,3 % y/y). Od zasedání ČNB sice na jedné straně čekáme relativně jestřábí prognózu, ale tu podle nás mohou „přebít“ velmi mírné komentáře členů bankovní rady vybízející k opatrnosti. Koruna tak bez výraznějšího poklesu cen ropy může zůstat pod lehkým tlakem.
Eurodolar
Eskalace napětí v Perském zálivu, kdy Írán zaútočil drony na Spojené arabské emiráty (jež nedávno opustily OPEC a utužují vztahy s Izraelem), vyhnala ceny ropy výrazně výše a zatlačila eurodolar pod 1,17. Zajímavé přitom bylo, že dolar nebyl ani příliš zasažen rétorikou centrálních bankéřů, která byla na straně ECB spíše jestřábí a na straně Fedu spíše holubičí.
Eurodolar bude i nadále sledovat situaci v Perském zálivu, resp. cenu ropy. Na druhou stranu ve hře budou i zajímavá data v podobě indexu podnikatelské nálady v americkém sektoru služeb.