Rozhodnutí německé vlády odejít od jaderné energie a sázka na obnovitelné zdroje zasáhlo vedle jejich boomu také faktury německých domácností, platících dotace a živících tento boom. A to i okolním zemím, které německou elektřinu dovážejí a jejich domácnosti platí násobně méně. V situaci, kdy tržní cena německé silové elektřiny klesla výrazně více, než u sousedů.
Německo ovládl v politické mluvě přídomek „vzorového“ nárůstu zelené elektřiny. Při klesající tržní ceně její silové složky německé domácnosti ve svých fakturách zažívají opak u celkové částky. Jejich účty rostou, zatímco v sousedních zemích si spotřebitelé užívají levné německé dovozy.
Podle dat Mezinárodní energetické agentury IEA loni německá domácnost platila průměrně 352 amerických dolarů na spotřebovanou MWh elektřiny. V Nizozemí to bylo 238 USD/MWh, ve Švýcarsku 222 USD a ve Francii 187 USD za megawatthodinu. Vývoji udalo směr rozhodnutí německé vlády v čele s kancléřkou Merkelovou z roku 2011, postupně opustit jadernou energii a dotovat rozvoj zelené.
Paradoxem je, že daň za tento rozvoj v podobě dotací nezůstává doma, ale je vyšší o vývoz německé elektřiny k sousedům. „Němci nesou neadekvátní zátěž na nákladech rozvoje obnovitelných zdrojů,“ uvádí holanďan Kornelis Blok z tamní konzultantské společnosti Ecofys. „Levná elektřina v Nizozemí fakticky leží na bedrech německých domácností,“ říká.
Německo přes stopku jádru zůstalo loni rozsáhlým čistým exportérem elektřiny, zejména do centrální západní Evropy, což je Francie, Benelux, Švýcarsko a Rakousko a také Francie. Export dosáhl 67,3 miliardy KWh při dovozu v rozsahu 42,8 mld. KWh, uvádí federální oborová německá statistika AGEB, byť připouští částečné zkreslení tranzitem a nekomerčním vyrovnáváním sítí.
Velkoobchodní, tržní, cena silové elektřiny v Německu za poslední dva roky klesla o 32 procent, za což velkou měrou může její nadbytek z rozpuku solární energie, se kterým nekoresponduje vývoj v okolních zemích západní části Evropy. Jen za loňský rok německá solární kapacita narostla o 31 % na 32,4 GWh, ekvivalent roční produkce osmi konvenčních zdrojů. „Německé ceny elektřiny se v tomto důsledku významně odtrhly od vývoje ve Francii, Nizozemí, Belgii a na dalších evropských trzích,“ uvedla Bank of America/Merrill Lynch v analytické zprávě. Ve Francii pokles dosáhl 27 %, v Nizozemí 20 %.
Propad velkoobchodní ceny elektřiny v Německu ji činí atraktivní k exportu, dodávky obnovitelných zdrojů ale draze platí německé domácnosti. Největším příjemcem v rozsahu 22,6 mld. kWh (ekvivalentu výkonu 2,5násobku konvenční elektrárny) bylo Nizozemí, následováno Rakouskem s dvojnásobkem konvenčního zdroje či 15,1 mld. kWh a Švýcarskem s 12,7 mld. kWh a 1,5násobkem konvenčního zdroje. Zbytek exportu putoval do Francie, odkud ale nejvíce elektřiny teče také zpět do Německa.
Průměrný účet za elektřinu německé domácnosti v loňském roce zdražil o 12 procent a složka obnovitelných zdrojů a dalších poplatků ve faktuře dosáhla 50 %. „Situace nemá rychlé řešení, naopak v letošním roce i dalších letech očekáváme další přírůstek kapacity,“ uvedla Bank of America/Merrill Lynch s tím, že zasáhnout musí až radikální změna zákona.
(Zdroj: Reuters, , BoA/ML, AGEB)