Navzdory klesajícímu úvěrovému ratingu Velké Británie si její ministr financí Geroge Osborne může připsat alespoň malé vítězství – v boji s daňovými úniky. Britský berní úřad se dnes pochlubil tím, že od movitých lidí letos vybral o 10 % víc prostředků než v loňském roce.
Za zvýšený výběr státní kasa vděčí speciální jednotce finančního úřadu, do jejíhož portfolia patří 5800 nejbohatších daňových rezidentů, z nichž každý disponuje majetkem v hodnotě nad 20 mil. GBP. Tato skupina obyvatel za uplynulý fiskální rok (s koncem 5. dubna) odvedla 220 mil. GBP. O dva roky dříve to bylo jen 162 mil. GBP.
Podle ministerstva financí zmíněné příjmy jdou nad rámec běžných odvodů bohatých Britů a bez pilné investigativní práce 380 členů speciální jednotky finančního úřadu by vinou chyb, chytrého účetnictví či podvodů nebyly vybrány.
„Je to demonstrace nejen vážnosti, s jakou bereme záměr bojovat proti vyhýbání se daním a daňovým podvodům, ale i faktu, že naše snaha přináší výsledky a peníze,“ sdělil Osborne reportérům ve Washingtonu, kde se koná jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu.
Osborne a premiér David Cameron vedou kampaň za to, aby nejbohatší třída Britů ze svých příjmů a majetků do státní kasy přispívala „spravedlivým dílem“. Snaží se také změnit image Konzervativní strany, kterou řada voličů vnímá jako zastánkyni zájmů zámožné elity. Dodatečné příjmy mají zároveň pomoci státnímu rozpočtu, který kvůli chabému výkonu ekonomiky čelí výpadkům v jiných příjmových stránkách, což zvyšuje tlak na škrty.
V nejnovějším návrhu rozpočtu Osborne předpokládá, že britská ekonomika poroste letos a příští rok výrazně méně, než se čekalo v prosinci. Kvůli tomu se bude rozpočtový deficit snižovat pomaleji než podle dosavadních předpovědí a státní dluh naopak poroste rychleji. Británie v důsledku zhoršující se fiskální situace přišla o nejlepší ratingovou známku u agentur Moody´s a Fitch.
Ne všechny Osbornovy nápady na změnu přístupu ke zdanění bohatých se setkaly s vřelým přijetím. Loni byl ministr nucen vzdát se plánu na omezení výše odečitatelných položek u darů na charitu, jelikož nadační fondy, nevládní organizace a mecenáši iniciativu tvrdě zkritizovali. Navíc Osbornovi uškodilo snížení nejvyšší sazby u daně z příjmu fyzických osob (nad 150 tisíc liber ročně) z 50 % na 45 %, kterého se šikovně chytla opozice.
Krom jednotlivců si Cameronův kabinet chce posvítit i na daňová přiznání právnických osob, zejména velkých korporací. Británie k tomuto účelu hodlá využít předsednictví ve skupině G-8, kde chce prosadit mezinárodní opatření, která by nadnárodním gigantům ztížila zneužívání děr v legislativě, žonglování s miliardami a jejich ukrývání v daňových rájích.
Obvinění v Británii čelí například internetové společnosti a a kavárenský řetězec , jejichž zástupce si v listopadu na kobereček pozvali poslanci Dolní sněmovny. Například v zemi v roce 2011 na tržbách získal víc než 4 mld. USD (podle informací podaných americké Komisi pro cenné papíry (SEC)), oficiálně zde ale utržil jen 629 mil. USD. Po odečtení nákladů zbylo 31 mil. GBP čistého zisku, z čehož společnost na daních zaplatila 6 mil. GBP.
od vstupu na britský trh v roce 1998 v zemi otevřel 735 poboček a zaúčtoval tržby 3 mld. GBP. Za 14 let působení zde ale na daních zaplatil jen 8,6 mil. GBP. Za poslední tři roky v Británii pokaždé ohlásil nulový zisk, a tedy i odvod nulové daně. Na tržbách si přitom v uvedeném období přišel na 1,2 mld. GBP. Po bouřlivé reakci veřejnosti společnost slíbila platit vyšší daně.
(Zdroje: WSJ, Reuters, CNBC)
Vše na téma Velká Británie se dočtete ZDE.