Ekonom Antonio a jeho kolegové se na stránkách VoxEU věnují dopadu umělé inteligence na trh práce, mzdy a zisky. Využívají data z 238 regionů ve 21 evropských zemích a zaměřují se zejména na to, „jak inovace související s umělou inteligencí ovlivňují rozdělení příjmů mezi práci a kapitál a mezi různé typy kvalifikované práce“. K čemu docházejí?
Rychlý vzestup umělé inteligence (AI) podle ekonomů „mění celé systémy výroby a vyvolává zásadní obavy o budoucnost práce. Bude AI převážně podporovat lidskou práci, nebo ji učiní nadbytečnou? Kdo z této transformace těží – pracovníci, nebo vlastníci kapitálu? A kdo si mezi pracovníky povede relativně lépe – ti s vyšší, či nižší kvalifikací?“ Spolehlivé empirické důkazy ve prospěch různých teorií podle expertů zůstávají omezené. Výsledky jejich studie ukazují, že „regiony s větším počtem patentů souvisejících s AI mají tendenci k poklesu podílu práce na příjmech. Zejména v oblastech se silnou průmyslovou základnou. Tento vzorec naznačuje, že umělá inteligence funguje jako inovace zaměřená na kapitál, která stále více přesouvá výnosy z technologického pokroku právě směrem k němu.“
Ekonomové docházejí k závěru, že pokud se tento trend nebude řešit cílenou hospodářskou politikou, mohl by prohloubit stávající nerovnosti. A představovat výzvy pro sociální soudržnost. Data přitom konkrétně ukazují, že zdvojnásobení míry patentování umělé inteligence je spojeno se snížením podílu práce na příjmech o 0,5 až 1,6 procentního bodu. A rozhodující je, že pokles podílu práce není rovnoměrný. „Zjistili jsme, že středně kvalifikovaní a vysoce kvalifikovaní pracovníci cítí nejsilnější pokles podílu mezd na příjmech. A to především v důsledku snižování mezd, nikoli v důsledku změn v zaměstnanosti.“
Podíl na příjmech u pracovníků s nízkou kvalifikací klesá méně, a to převážně kvůli mírnému růstu zaměstnanosti, který částečně kompenzuje stagnující nebo klesající mzdy. „Tyto vzorce naznačují, že umělá inteligence už přetváří trh práce a rozdělení příjmů. Nejen mezi prací a kapitálem, ale také v rámci práce, a to přerozdělováním mezi lidmi s různou mírou kvalifikace.“ K tomu ekonomové dodávají: „Důležité je, že nepozorujeme proporcionální nárůsty produktivity práce, které by mohly tyto distribuční posuny kompenzovat.“
Historicky technologický pokrok často doplňoval kvalifikovanou práci a zároveň nahrazoval rutinní nízkokvalifikované úkoly. Ale umělá inteligence „je stále více schopna nahrazovat kognitivní činnosti a rozšiřuje tak rozsah automatizace do vysoce a středně kvalifikovaných profesí“. Tento posun je podle ekonomů obzvláště viditelný ve službách. „Aplikace umělé inteligence se nyní používají v právu, financích, logistice, veřejné správě a dalších oblastech takzvaných bílých límečků, které byly dříve považovány za odolné vůči automatizaci. V důsledku toho současná vlna inovací neodpovídá klasickému pohledu, podle kterého dochází spíše k vytěsňování pracovních míst v oblasti nižších kvalifikací. Místo toho pozorujeme známky snižování mezd v horní a střední části distribuce kvalifikací.“
Pro zmírnění nepříznivých dopadů AI na pracovní sílu jsou podle ekonomů klíčové investice do lidského kapitálu. Zejména prostřednictvím rozvoje celoživotního vzdělávání a odborných programů. Současně se musí přizpůsobit daňové systémy, a to kvůli měnící se rovnováze mezi prací a kapitálem. „Pokud bude umělá inteligence efektivně řízena, mohla by znatelně zvýšit celkovou ekonomickou prosperitu. Bez vhodného politického zásahu však může prohloubit strukturální propasti,“ uzavírají ekonomové.
Zdroj: VoxEU