Kypr se oficiálně dostal do područí mezinárodních věřitelů. Záchranný mechanismus ESM rozhodl o výplatě první tranše pomoci v rozsahu dvou miliard eur s tím, že další miliardu ze slíbených deseti má země dostat v červnu. „V průběhu uplynulých tří let jsme prokázali, že cesta obnovy důvěry v euro je správná. Stále v eurozóně dosahujeme mírného růstu a s poklesem nezaměstnanosti se situace ještě zlepší,“ poznamenal německý ministr financí Schäuble. Právě Německo je pod tlakem střetu o to, zda v Evropě mají pokračovat úspory, nebo více akcentovat prorůstovou stranu.
Následně schůzka ministrů financí eurozóny podobně jako o Kypru rozhodla také o Řecku. Země získá dalších celkem 7,5 miliardy eur z přislíbené finanční pomoci a to 4,2 miliardy eur v květnu a 3,3 miliardy eur v červnu. Řecko podle čerstvé zprávy Evropské komise letos a příští rok splní plán snižování rozpočtového schodku, klíčovou podmínku finanční pomoci zemi. Pro další dva roky 2015 a 2016 ale bude potřebovat ke splnění stanovených rozpočtových cílů podle EK další úsporná opatření. Zástupci mezinárodních věřitelů Řecka naopak nejsou spokojeni s pokrokem privatizace v zemi.
Minulý měsíc se Atény dohodly s takzvanou "trojkou" zástupců mezinárodních věřitelů na pokračování hospodářských reforem, včetně propouštění zaměstnanců státního sektoru. Inspektoři dospěli k závěru, že země plní podmínky pomoci včetně snižování deficitu, takže může dostat další část pomoci.
Komise ve zprávě, datované 7. května a vydané dnes v Aténách, předpověděla, že letos řecký primární rozpočet bez zahrnutí dluhové služby dosáhne vyrovnané bilance. Příští rok pak v souladu s plánem přejde do přebytku 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Do roku 2016 má ale primární přebytek stoupnout na 4,5 procenta HDP, což si vyžádá další úsporné kroky, uvedla komise. V roce 2015 by měla vláda úsporami a zvýšenými příjmy získat do rozpočtu dodatečných 1,8 procenta HDP a v dalším roce 2,2 procenta HDP, aby cíle splnila.
Pokud jde o privatizaci, Atény snížily letošní plán příjmů z prodeje státního majetku na dvě miliardy eur z původních 2.6 miliardy eur. „V přípravě majetku k prodeji se sice hodně pokročilo, celková rychlost privatizace ale zůstává neuspokojivá," uvádí se ve zprávě "trojky". Řecku také bude podle inspektorů trvat několik let, než se po ukončení záchranného programu v roce 2014 bude moci plně financovat na kapitálovém trhu.
Slovinsko, které se jako zatím poslední ocitlo pod tlakem přes Kypr se šířící krize, se chce finanční pomoci vyhnout. Chce přesvědčit, že mixem růstu daní prodejů aktiv navrátí veřejné finance do udržitelných kolejí. „Opatření jdou správným směrem. Nyní budou zavedeny a uvidíme, k jakému výsledku povedou,“ uvedl v rámci schůzky Eurogroup Lucemburčan Luc Frieden.
Po boku Kypru se hovoří také o Maltě. Země mají mnoho společného. Jsou to ostrovy ve Středozemním moři, od roku 2004 jsou členy Evropské unie, používají euro a jejich bankovní sektory jsou mimořádně rozsáhlé v poměru k jejich celkové ekonomické produkci. Podobností je tolik, že se někteří investoři obávají, že by Malta, podobně jako Kypr, mohla potřebovat mezinárodní záchranný úvěr.
Situace Malty se ale od Kypru v některých ohledech výrazně liší a potřeba zahraniční pomoci se v jejím případě zdá být nepravděpodobná. „Podnikatelský model finančního sektoru na Maltě není tak pochybný a kontroverzní, jako byl na Kypru," domnívá se ekonom Carsten Brzeski ze společnosti . "Obrázek je odlišný také na makroekonomické úrovni," řekl podle agentury Reuters.
Evropská komise předpokládá, že hospodářský růst na Maltě, která má jen asi 450 tisíc obyvatel, bude letos i příští rok zrychlovat. Pomoci má k tomu rostoucí domácí poptávka a růst exportu. Míra nezaměstnanosti dosahuje 6,4 procenta, což je zhruba polovina průměru eurozóny. Také podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu je pod průměrem eurozóny a rozpočtový deficit země je pod kontrolou.
Bankovní sektor Malty je nicméně osmkrát větší než její hrubý domácí produkt, což zhruba odpovídá situaci na Kypru před dohodou o zahraniční pomoci. Ekonomiku Malty tak mohou ohrožovat finanční šoky.
Na Kypru však bankovnímu sektoru dominovaly dva domácí finanční ústavy, které se spoléhaly zejména na zahraniční vklady, zejména z Ruska. Ty pak investovaly do zahraničních vládních dluhopisů, a to především v Řecku. Na Maltě ale tvoří hlavní část bankovního sektoru divize zahraničních finančních ústavů, které by v případě problémů byly zodpovědné za jejich záchranu.
Domácí maltské banky mají navíc solidní kapitálové vybavení a jsou ziskové a likvidní. Finance získávají zejména od domácích klientů a půjčky poskytují především na domácím trhu. Kupují rovněž spíše cenné papíry vydané na Maltě, než aby investovaly do rizikových aktiv, jako jsou řecké dluhopisy.
"V Evropské unii není žádný bankovní sektor srovnatelný s kyperským. Maltu, Irsko ani Lucembursko nelze s Kyprem srovnávat," uvedl minulý týden německý člen výkonné rady Evropské centrální banky Jörg Asmussen. Ratingová agentura Fitch nedávno upozornila, že Malta by se byla schopna vypořádat s případnou krizí mnohem lépe než Kypr.
(Zdroj: Reuters, čtk, Bloomberg, AP, AFP)