Island, Irsko, Řecko, Kypr. Kdo je v kolotoči krizí další na řadě? Po brutálním zeštíhlení kyperských finančních institucí se pozornost upřela na další země s „přebujelým“ bankovním systémem, na němž závisí tisíce pracovních míst a do velké míry i růst jejich ekonomiky.
Podle záchranného plánu, který byl Kypr nucen v hodině dvanácté podepsat, musí ostrov přizpůsobit velikost svého finančního odvětví průměru eurozóny. Nato se rozhořela debata, okořeněná neopatrnými poznámkami novopečeného šéfa Eurogroup Jeroena Dijsselbloema, ohledně kyperského precedentu pro další záchranné operace a o budoucnosti hospodářských modelů některých členů eurozóny.
Rozhodnutí o tom, že na restrukturalizaci dvou největších kyperských bank budou biti i klienti, také v některých zemích zvýšilo obavy, že eurozóna ztratí svoji atraktivitu jako hostitel mezinárodních finančních center.
Trhy si dále všimly pátečního prohlášení předsedy Evropské komise José Barrosa, podle něhož je kyperská krize „důsledkem neudržitelného finančního systému,“ jehož velikost několikanásobně přesahovala HDP země a jenž se „musí přizpůsobit.“
Kritici tento přístup považují za příliš redukcionistický. Nejde prý o velikost bankovního sektoru, ale o jeho kvalitu, odolnost a vztahy se zbytkem eurozóny. Kypr neopatrně sázel na řecké státní obligace a nezbavil se jich, ani když se jejich hodnota začala ukazovat jako velmi pochybná.
Někteří finanční experti poukazují na to, že vlády musí chtě nechtě věnovat velkou pozornost velikosti finančního systému, který u sebe hostí. Krachující banky mohou s sebou stáhnout i stát, který nebude schopný je zachránit. Tento scénář se odehrál v Irsku, jehož banky propadly realitní mánii a po splasknutí bubliny vláda jejich sanaci sama nezvládla.
„Poučení z Kypru spočívá v tom, že pokud je bankovní sektor obrovský, stát je hodně zranitelný,“ tvrdí Nicolas Veron z bruselského think tanku Breugel.
Lucembursko v defenzivě
V hledáčku pochybovačů se včera octlo zejména Lucembursko s Maltou, které definici „ministátu s megabankami“ splňují do puntíku. Lucembursko, jedno z největších finančních center na kontinentě, se proti výhradám vůči životaschopnosti své ekonomiky a srovnávání s Kyprem ostře ohradilo. Podle ministra financí Luca Friedena není na nadprůměrně velkém bankovním sektoru nic špatného. „Chceme ho dále zvětšovat, ne ho omezovat,“ prohlásil Frieden.
Vyjádřil také nesouhlas s tím, že podmínky vnucené Kypru by měly být návodem pro řešení budoucích bankovních krizí. Všechny vklady, bez ohledu na jejich velikost, by měly být chráněny. „Rizika kyperského modelu jsou příliš vysoká,“ myslí si Frieden a dodává, že střadatelé by měli mít ve své banky absolutní důvěru.
Ačkoliv má Lucembursko dvakrát méně obyvatel než Praha, řadí se mezi světová finanční centra s širokou paletou bank, investičních fondů a správců aktiv starajících se o portfolia zámožné klientely. Aktiva bank převyšují roční výstup ekonomiky 22násobně, což je v eurozóně s přehledem nejvyšší poměr. Kyperské banky svou velikostí dosahovaly osminásobku kyperského HDP.
„Trhy se nyní zaměřují na možné slabiny členských států eurozóny, jejichž finanční sektory jsou v porovnání s jejich ekonomikami příliš velké,“ myslí si Christian Schulz z londýnské Berenberg Bank. Politické signály vyslané kyperským bailoutem jdou podle něj jasně proti zájmům Lucemburska. Jen sám fakt, že země musí vysvětlovat, proč jsou její banky tak velké, prý vzbudí obavy střadatelů.
Za svoji pozici ve světě globálních financí Lucembursko vděčí obvyklé kombinaci nízkých daní a relativně uvolněné regulaci, která platí už desítky let. Finanční i dluhovou krizi země přečkala vcelku bez úhony, avšak její představitelé se obávají, že by mohla hodně ztratit, pokud se investoři začnou na měnovou unii dívat skrz prsty. „Střadatelé a investoři půjdou do Asie, nebo jinam,“ tvrdí Frieden.
Malta a Slovinsko
Srovnání s Kyprem včera také odmítl guvernér centrální banky Malty Josef Bonnici. Aktiva největších maltézských bank jsou v porovnání s HDP „pouze trojnásobná“, což je podle guvernéra v rámci normy. Podle dat Evropské centrální banky poměr v celém bankovním sektoru dosahuje podobných hodnot jako na Kypru.
Podle Bonniciho je kyperský případ výjimečný v tom, že tamní banky projevily neuvěřitelnou míru lehkovážnosti či hlouposti při nákupech řeckých státních dluhopisů. „Domácí maltézské banky mají jen omezenou expozici na země v záchranném programu.“
S problémy v bankovním sektoru, zejména s nesplácenými úvěry, v poslední době zápasí i Slovinsko. Premiérka Alenka Bratušeková včera parlamentu sdělila, že země nebude potřebovat mezinárodní pomoc: „Budeme pokračovat v restrukturalizaci a stabilizaci bankovního systému.“
Deník Wall Street Journal poznamenává, že lucemburský bankovní sektor tvoří převážně dcery a pobočky zahraničních bank, které se v případě krizí mohou spoléhat na podporu mateřských ústavů a nakonec i domovských vlád těchto ústavů. Jen 8 % bankovních aktiv v Lucembursku drží domácí banky. Na Kypru to bylo 71 %. Všechny tři velké ratingové agentury hodnotí lucemburské státní dluhopisy nejvyšší známkou.
(Zdroje: WSJ, Reuters, EurActiv)
Další zprávy k vývoji situace na Kypru naleznete v Tématu týdne