V Bruselu začíná druhý den Summitu EU, na které se již rýsuje první spor o již odprezentovanou, ale vzápětí zpochybněnou dohodu o společném rozpočtu pro další období. Evropská komise, Evropský parlament a členské státy se dle oznámení novinářům dohodly na dlouhodobém rozpočtu EU na roky 2014 až 2020. Tato dohoda by však nyní mohla být ohrožena kvůli výhradám britského premiéra Davida Camerona, který se brání tomu, aby Británie platila v příštích sedmi letech do unijní pokladny víc.
ČR na summitu zastupuje premiér v demisi Petr Nečas, který chce v závěrech schůzky zdůraznit pomoc zemím postiženým povodněmi. "My tam chceme dát důraz i na preventivní opatření, nejenom na odstraňování následků povodní, ale například i právě na výstavbu systému hrází," prohlásil Nečas. Podle návrhu závěrů summitu by měly být pro oblasti postižené povodněmi uvolněny peníze ze strukturálních fondů EU, fondu soudržnosti a fondu solidarity.
"Zároveň chceme, aby bylo možné flexibilněji využívat prostředky z evropských fondů, protože ledaskde se to financování logicky v důsledku povodní zpozdilo," řekl dále český premiér. Podle něj Česku jde o možnost pružnějšího přesouvání prostředků mezi jednotlivými operačními programy.
Nečas už ve čtvrtek při příjezdu na summit řekl, že peníze by měly směřovat do obnovy infrastruktury v postižených oblastech a na podnikání a zaměstnanosti, protože velká voda zasáhla řadu firem.
Cameron, který je v Británii pod tlakem protievropského křídla své Konzervativní strany, před jednáním zdůraznil, že kompromis o unijním rozpočtu nesmí ohrozit tradiční každoroční britský rabat z unijní pokladny. Tento rabat v 80. letech dojednala Margaret Thatcherová a má Británii kompenzovat za to, že dostává méně peněz v rámci společné zemědělské politiky.
Dnes oznámená dohoda prý hrozí, že by rabat mohl být omezen novým způsobem financování rozvoje venkova v nových členských státech. Údajně by tak Británie mohla přijít o 300 milionů liber ročně (9,2 miliardy korun).
"Je naprosto nezbytné, abychom zachovali (rámcovou) dohodu o rozpočtu z února," řekl na úvod jednání Cameron.
"Měl jsem za to, že dohody (o rozpočtu) bylo dosaženo, ale všiml jsem si, že je ještě několik sporných bodů," řekl večer na tiskové konferenci předseda EP Martin Schulz. "Znáte Davida Camerona jako já. Má své názory na evropský rozpočet a proto se obávám, že není možné nic vyloučit," řekl.
Podle některých evropských představitelů by mělo být možné najít technické řešení tohoto problému, který má pro Británii klíčový význam. Nicméně podle diplomatů Francie a Itálie trvají na tom, aby možnost snížení britského rabatu zůstalo ve hře. Celý spor jednání schůzky pozdržel, takže pracovní večeře začala se zpožděním hodinu a půl.
Jedním z klíčových témat summitu je také nezaměstnanost mladých lidí. V Evropě je bez práce přes 26 milionů lidí a 5,6 milionu z nich ještě nebylo 25 let. Šéfové zemí EU se už v březnu dohodli, že v letech 2014 až 2020 půjde na podporu zaměstnanosti mladých šest miliard eur (156 miliard korun).
Francie a další státy trvají na tom, aby tyto peníze byly použity co nejdříve, v prvních dvou letech nového rozpočtu, tedy v letech 2014 a 2015. Předpokládá se, že se na tom summit shodne - i díky tomu, že se na poslední chvíli podařilo dosáhnout dohody o dlouhodobém rozpočtu.
Kromě toho ministři financí v noci na dnešek schválili mechanismus likvidace zkrachovalých bank a způsob, jak se budou hradit jejich ztráty.
Vzhledem k tomu, že se zřejmě podařilo odstranit z cesty tyto dva sporné body, o kterých se v posledních týdnech horečně jednalo, předpokládá se, že by nynější summit měl proběhnout bez zásadních dramat jako v dobách vrcholící dluhové krize. Kromě toho jde o poslední vrcholnou schůzku před zářijovými volbami v Německu. Předpokládá se, že do voleb se německá vláda nebude pouštět na evropské scéně do kontroverzních témat.
Česká republika také chce do závěrů setkání prosadit, aby EU poskytla pomoc středoevropským státům postiženým povodněmi. Usiluje o snazší přesun peněz mezi operačními programy, o zajištění peněz na obnovu infrastruktury a o podporu firem, které velká voda postihla.
V nynějším návrhu závěrů summitu stojí, že vrcholná schůzka vyjádřila "účast se zeměmi střední Evropy, které tento měsíc postihly katastrofální záplavy". Měly by být mobilizovány náležité finanční zdroje (například Fond solidarity, strukturální fond stejně jako fond soudržnosti) na podporu okamžité pomoci a rekonstrukce, stejně jako na budoucí preventivní opatření v nejvíce postižených oblastech, uvádějí závěry.
Summit také potvrdí ekonomická doporučení, jež Evropská komise vydala koncem května a o kterých již jednali ministři financí minulý týden. Francie, která byla předmětem silné kritiky, trvá na tom, aby závěry summitu podpořily tato doporučení jen v obecné rovině, aby měla volnější ruce při prosazování zamýšlených reforem.