Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Cena za politickou nestabilitu... Patria vydala nový Třicetník

Cena za politickou nestabilitu... Patria vydala nový Třicetník

2.7.2013 12:04
Autor: David Marek

Finanční trhy zahrnují do cen aktiv kromě fundamentálních faktorů také riziko. Riziko měnové, riziko časové, riziko přírodní katastrofy, riziko podvodu, riziko hlouposti a řadu dalších rizik. Jedním z nich, či spíše kombinací několika z nich, je riziko politické, riziko ve smyslu znejistění institucí vládnutí, riziko inhibice hospodářské politiky, riziko ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nebo v horším případě riziko ohrožení základních institucí tržní ekonomiky jako jsou soukromé vlastnictví a tržní mechanismus. Politická krize znamená sníženou viditelnost budoucí hospodářské politiky, a za vyšší riziko se platí vyšší cena. Popírat tuto základní identitu finančního světa nemá smysl. Jak se projevily na finančním trhu krize v české politice? K analýze se nabízí případy posledních tří krizí, pro něž jsou dostupná data z finančních trhů.

Prvním případem je pád vlády Stanislava Grosse 25. dubna 2005. K měření rizika můžeme použít například rozdíl mezi výnosy státních dluhopisů a výnosy úrokových swapů (IRS). V případě 10letých instrumentů činil spread v březnu, tedy měsíc před pádem kabinetu, 4 bazické body (bps). V dubnu stoupl na 12 bps, v červnu činil 10 bps a poté efekt politické krize vyprchal.

Druhým případem je předčasný konec kabinetu Mirka Topolánka, který po vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně podal demisi 17. března 2009. Měsíc před krizí v únoru se pohyboval spread mezi 10letým bondem a IRS na úrovni 116 bps, v březnu, kdy padla vláda, stoupl na 162 bps, v dubnu činil 148 bps, v květnu 128 bps a v červnu se vrátil na hodnoty před politickou krizí.

Pád vlády Petra Nečase, je třetím případem jasně definovaného momentu politické nestability. Demisi podal premiér 17. června. V květnu dosahoval spread mezi 10letým bondem a swapem 29 bps, v červnu se zvýšil 36 bps. Alternativně lze cenu za politickou krizi ilustrovat zvýšením CDS spreadu na 5letý státní dluhopis, na začátku června se pohyboval na 55 bps, o měsíc později činí 70 bps. Pro ilustraci, permanentní zvýšení úroků z vládního dluhu o 15 bps znamená ročně 2,6 miliardy korun navíc. 

...celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu pdf ZDE


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
16:00USA - Prodeje nových domů