Paola Subacchi a Paul van den Noord na stránkách VoxEU píší o tom, zda by v Evropě držené americké dluhopisy v hodnotě 12,6 bilionu dolarů mohly být použity jako páka v případě zhoršení vztahů s Washingtonem. K čemu dospěli?
Evropa je v pozici „největšího externího držitele amerického federálního dluhu – s expozicí zhruba 12,6 bilionu dolarů. To by mohlo Evropě dávat určitou finanční páku, pokud by se vztahy s Washingtonem zhoršily, jak jsme toho byli svědky v souvislosti s Grónskem. Toto téma vyvstává v době, kdy jsou mezistátní ekonomické vazby stále více propleteny s geopolitickými otázkami. V praxi však evropské americké dluhopisy nabízejí jen malý prostor pro jejich strategické nasazení,“ tvrdí ekonomové. A pokračují s následujícím:
Určitý vliv může mít ve vztahu k americkým vládním obligacím drženým v Evropě budoucí úprava investičních portfolií. Naopak současné masivní prodeje by měly silný negativní dopad na hodnotu obligací. „Ztráty by se projevily rychle a neúměrně u prodávajícího a taková likvidace tak postrádá důvěryhodnost jako strategická hrozba. To vysvětluje, proč úpravy ve složení investičních portfolií historicky zřídka nabývaly podoby náhlých exitů. Místo toho k nim dochází prostřednictvím snížené další akumulace aktiv.“
Podle ekonomů by tedy vlna prodejů amerických dluhopisů dolehla zejména na Evropu, protože by prudce klesala hodnota těchto aktiv. Jde o mechanismus, který je dobře znám a kvůli němu obvykle nedochází k podobným prudkým „exitům“. Otázkou tedy není, „zda lze americké dluhopisy proměnit v nástroj nátlaku, ale zda zahraniční investoři budou i nadále poskytovat financování, na kterém závisí fiskální dynamika USA.“ Na trzích s americkými státními dluhopisy jsou přitom ceny stanoveny na základě chování „mezního investora“, takže chování zahraničních subjektů tam může podle expertů hrát významnou roli.
„Z tohoto pohledu nespočívá strategický význam Evropy v nějaké věrohodné hrozbě likvidačních prodejů, ale v tom, že Evropa je zdrojem pokračující poptávky po amerických dluhopisech. Změny mezní poptávky ovlivňují výnosy, časové prémie a očekávaný vývoj směnného kurzu. Ale pouze postupně… Stávající evropské investice do amerických aktiv proto nemohou být v případě konfrontace efektivně mobilizovány a využity jako páka na USA.“ K tomu ekonomové poukazují na „čínskou zkušenost“ v této oblasti – viz zítřejší Víkendář.
Zdroj: VoxEU