Aktualizováno Průmyslová výroba v eurozóně se za květen snížila o 0,3 procenta, tedy podle odhadu. Ten už byl upraven směrem dolů po průmyslových datech z jednotlivých zemí a souhrnný výsledek za eurozónu překvapení nepřinesl. V předchozím měsíci průmysl stoupl o 0,5 procenta a došlo zde tedy k mírné revizi směrem vzhůru z původních 0,4 procenta.
Na květnovém poklesu se podílela hlavně výroba zboží dlouhodobé spotřeby, která se snížila o 2,3 procenta, a výroba kapitálového zboží nižší o 1,5 procenta. Na druhé straně byl růst výroby meziproduktů o 0,4 procenta a zboží běžné spotřeby o 0,6 procenta nedostatečnou kompenzací. Produkce energií tentokrát do výsledného čísla tolik nepromlouvala, když se nepatrně zvýšila o 0,1 procenta.
Největší pokles průmyslu registruje Irsko, ale rozhodující byl negativní vývoj v jádru eurozóny. Z Německa i Francie přišla průmyslová data dříve během týdne. Německý průmysl meziměsíčně překvapivě klesl o 0,8 procenta, průmyslová výroba ve Francii se snížila o 0,5 procenta. Oproti tomu byl relativně dobrý výkon průmyslu ve Španělsku (+0,3 procenta) a těsně rostla výroba také v Itálii (+0,1 procenta). Portugalský průmysl dokonce registruje nárůst výroby o 6,1 procenta. V květnu tak bylo jádro eurozóny jasně větší brzdou než periferie. To však nelze označit za pravidlo.
Meziroční srovnání ukazuje, že je výroba v průmyslu eurozóny o 1,3 procenta níž. Také toto číslo je v souladu s konsensem. Tento pohled ukazuje letos na negativní vliv vývoje v jádru eurozóny i na periferii, ze které ale znovu díky květnovému číslu vyčnívá Portugalsko. Reálná data z průmyslu jsou o něco horší, než indikovaly indexy nákupních manažerů. Index pro eurozónu naznačuje, že by se pokles průmyslu měl zmenšovat až přecházet ve stagnaci.
Země EU stojící mimo eurozónu jsou na tom co do výkonu průmyslu hůře. Výroba v celé EU klesla meziměsíčně o 0,6 procenta a meziročně o 1,6 procenta. Výrazný pokles hlásí Švédsko, Rumunsko, a především Litva.