Investice do komodit v posledních 12 měsících nebyly žádné velké terno. Index Dow Jones-UBS Commodity, obsahující 20 surovin typu zemního plynu, zlata či mědi, se od svého lokálního maxima ze září 2012 svezl o 14 % níž. Akciový S&P 500 za tu dobu včetně dividend vynesl 20 %. Dokonce i v poslední době nepříliš oblíbené dluhopisy vycházejí ze srovnání s komoditami lépe.
Ještě před pár lety to vypadalo úplně jinak. Rostoucí poptávka Číny a dalších rozvijících se ekonomik hnala nahoru ceny všeho od ropy přes nikl po sojové boby. Zásadní ránu optimistickým scénářům zasadila finanční krize z roku 2008, během níž se komodity propadly v průměru stejně jako akcie a v řadě případů se od té doby nedokázaly vrátit na předchozí maxima.
Další špatné zprávy přišly letos, a to především v podobě konce 12 let neustálého zdražování zlata, které s sebou táhlo další vzácné kovy, a také zpomalování hospodářské expanze v Číně, která po letech střemhlavého růstu taženého exportem a investicemi pomalu přechází na klidnější model soustředěný na domácí poptávku. Méně klimatizací, mostů, železnic či mrakodrapů znamená i méně spotřebovaného železa, mědi nebo hliníku, a tedy i menší tlak na růst cen. Výsledkem je řada předpovědí o konci komoditního supercyklu.
Někoho by nicméně nedávný sešup mohl lákat. Na výběr má v zásadě dvě možnosti: investovat do fondů navázaných na suroviny všeho druhu nebo koupit společnosti, které je vyrábí či těží.
Fondy, nejčastěji v podobě ETF produktů, představují jednoduchou sázku na komodity, bez nutnosti je fyzicky vlastnit, ale mají řadu nevýhod. Nemají žádné příjmy a nevyplácí dividendy, takže se investor musí spoléhat čistě na růst hodnoty podkladového aktiva. Jenže z historického hlediska se ceny komodit spíše drží inflace, takže dlouhodobá investice do nich nemusí být to pravé ořechové. Navíc i z krátkodobé perspektivy mají komoditní fondy svá úskalí, například náklady na správu nebo „rolování“ měsíčních kontraktů, které mohou výnos seříznout o jednotky procent. Zatímco akciové ETF se dá pořídit se správcovským poplatkem už od 0,05%, u nejlevnějších komoditních produktů se taxy pohybují kolem 0,75 %.
Druhou možností jsou tedy těžaři. Ti se nachází i v portfoliu akciového investora vlastnícího třeba indexový fond navázaný na S&P 500. Podle výzkumné společnosti Morningstar je zhruba 14 % indexu orientováno na základní suroviny a energetický sektor. Komodity v dlouhodobě drženém portfoliu doporučují i akademici, kteří se tématem zabývají. Profesor Cambell Harvey z Duke University hovoří o pásmu 5-15 % aktiv. Široce diverzifikovaným produktem je například indexová akcie Powershares DB Commodity ETF . Od svého spuštění v roce 2006 je 11 % v plusu.
Někdo může upřednostňovat jeden typ komodit před druhým. Jak vypadá situace v jednotlivých segmentech?
Agrární byznys
V zemědělství se v poslední době nikomu příliš nedaří. S výjimkou vepřových půlek, kterým pomohla velká čínská akvizice v USA a drahota hovězího, klesají ceny všeho od cukru po sojové boby. Kukuřice v pátek uzavřela na 4,76 USD za bušl, což je nejnižší úroveň od října 2010. Kávové futures se pohybují u čtyřletých minim. Cukr je na tom podobně. Sója se z maxim vprostředku července svezla o 15 % níž. Není tomu tak dávno, rok dva, kdy kotace stoupaly na mnohaletá maxima. Zvýšení osevní plochy, kterým plantážníci a farmáři odpověděli na růst poptávky, má spolu se slušnou úrodou očekávaný efekt na ceny.
Býci mají po ruce argument rostoucí světové populace a měnícího se jídelníčku bohatnoucích lidí. Vyšší příjem zpravidla znamená masitější stravu, a tedy i větší spotřebu krmiv. Urbanizace se jen tak nezastaví a lidé ve městech budou potřebovat jídlo. Ne každá sázka na megatrendy agrobyznysu teď ale vynáší. Nedávný rozpad rusko-běloruského obřího kartelu těžařů potaše, z něhož se vyrábí hnojivo, vyvolal otřes v celém sektoru. Během jediné seance ztratily těžaři potaše 18 mld. USD tržní kapitalizace.
Sterling Smith ze k nákupu doporučuje bavlnu, například přes ETF iPath Pure Beta Cotton. Plantážníci omezují setbu a zásoby suroviny klesají. Ani tato investice ale není bez rizika. Čína, která ve skladech nakřečkovala 58 % globálních zásob, by mohla v nestřeženém momentu sklady otevřít, začít prodávat a spustit hluboký propad cen.
Jiní analytici vidí příležitost v relativně levných producentech a obchodnících. Americký gigant Bunge, který podniká v kukuřici, pšenici, slunečnicovém oleji a podobných produktech, se pyšní pozitivním cash flow, vyplácí dividendu a obchoduje se se slušným diskontem oproti zbytku trhu.
Vzácné kovy
Segmentem mohutně otřáslo očekávání změny měnové politiky Fedu. Jednoduše řečeno si investoři uvědomili, že nákupy státních a hypotéčních dluhopisů americkou centrální bankou možná brzy skončí a očekávaný inflační efekt se nedostavil. Hlavní obětí se stalo zlato, které od začátku roku odepsalo 22 %. Stříbro ztratilo třetinu hodnoty, a připomnělo, proč mu obchodníci říkají ďáblův kov. V návrat k růstovému trendu věří málokdo. Naději může dávat fakt, že ceny se v řadě případů, zejména u zlata, přiblížily produkčním nákladům. Podle toho se daří i těžařům. Index Arca Gold Bugs, sledující 17 důlních firem specializujících se na zlato, od začátku roku ztratil 45 %.
Podle některých analytiků ale není nutné brát nohy na ramena a místo toho se spíš soustředit na těžaře s nízkými náklady a dobrým rizikovým profilem (tj. s malou pravděpodobností znárodnění, jak se to nedávno téměř stalo s jedním dolem v Kyrgyzstánu). Eldorado Gold sice odepsalo 43 %, ale stále se obchoduje s vysokým poměrem P/E na 25násobku. Vykazuje dobré marže a pravděpodobně si udrží solidní zisky a dividendu. Konkurenční Gold, světová jednička v těžbě zlata, se prodává za 6,5násobek zisku, bude hromadně propouštět a v brzké době se asi nevzpamatuje.
Vcelku dobře se v komoditním výplachu drželo paládium, používané v motorových katalyzátorech. Pomáhají mu čísla o prodejích aut, která zatím překonávají očekávání.
Průmyslové kovy
Jakákoli prognóza musí vycházet z analýzy situace v Číně, která se podílí zhruba ze 45 % na celosvětové spotřebě mědi, zinku i niklu. O cenách tak rozhoduje pulz tamní průmyslové výroby a stavební aktivity. Jelikož prvně zmiňovaný ukazatel letos lavíruje mezi expanzí a kontrakcí a hospodářský růst za první dva kvartály nedosáhl ani na 8% metu, následující statistika sotva udiví: nikl od ledna zlevnil o 18 %, měď a hliník klesly o 13 %, zinek o 10 %, cín o 9,7 % a olovo o 8 %.
I tak se mezi analytiky najdou přívrženci průmyslových kovů. Tomy Winmill z Midas Perpetual Portfolio doporučuje zaměřit se na komodity, které se dostaly cenou blízko produkčním nákladům. Poukazuje také na očekávání rychlejšího růstu světové ekonomiky v příštím roce, který by měl sehrát podpůrnou roli. Konkrétně Winmill vybírá těžaře mědi Southern Peru Copper, který je podle něj dobře vedený a vyplácí dividendu. Navíc počítá s tím, že v září by se mohly kotace mědi odrazit ode dna.
Ropa
Letos jedna z mála výnosných investic v rámci komodit. Kotace ve Spojených státech od ledna vzrostly o 18 %. Zdražování táhne hlavně růst poptávky ve Spojených státech, což ropu výrazně odlišuje od dalších surovin závislých na Číně.
Místo nákupu oil futures, které mohou kvůli rolování kontraktů investory nepříjemně překvapit, analytici zmiňují servisní firmy poskytující vrtné vybavení a služby velkým ropným koncernům, například National-Oilwell Varco. Zajímavou by mohla být i investice do firem vlastnících ropovody a plynovody. Tyto tzv. (master limited partnerships) by měly profitovat z amerického břidlicového boomu, který podporuje poptávku po energetické infrastruktuře. Mají i výhodnější daňový režim a nejsou tak náchylné k výkyvům cen energetických surovin. Mezi zmiňovaná jména patří All American Pipeline, Genesis Energy a Magellan Midstream Partners.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg, Reuters)