Spojené státy prochází turbulentními změnami v energetice, v jejichž rámci levný zemní plyn podniká frontální útok na špinavé uhlí a knockoutované jádro tiše dožívá v zákoutí, zatímco obnovitelné zdroje si brousí zuby na dotace. Výsledek vřavy mezi různými palivy a zdroji lze zatím těžko předpovídat. Administrativa prezidenta Baracka Obamy, v níž za energetickou politiku odpovídá hlavně Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) a Federální energetická regulatorní komise (FERC), se podle všeho chystá vyhlásit válku uhlí.
Začněme s EPA, která právě reviduje loni navržené nové standardy a limity, které vyvolaly ostrý odpor uhelných těžařů i energetik. Revize, jíž se krom EPA zabývají i lidé z Bílého domu, by měla být zveřejněna v příštím týdnu a i když bude strukturovaná odlišně než předchozí verze, podle zdrojů agentury Bloomberg uhelnému odvětví velkou radost neudělá.
Navzdory lobbingu ze strany důlních společností i utilit budou nové uhelné elektrárny muset být vybaveny drahou technologií izolace a skladování oxidu uhličitého (CCS). To by v dlouhém období zvýhodnilo zemní plyn, který při spalování neemituje tolik odpadních látek, a odsoudilo uhelné zdroje k pomalému úpadku. „Jakmile něco napevno nastavíte, přestane se do sektoru investovat a flexibilní trh zkostnatí,“ tvrdí lobbista Scott Segal z právní firmy Bracewell Giuliani s tím, že i když tržní cena zemního plynu může ještě vystoupat, uhlí už by nemuselo mít sílu vrátit se do hry.
Elektrárny se na celkových emisích CO2 americké ekonomiky podílí ze 40 %. V rámci boje s klimatickými změnami, které jsou všeobecně připisovány právě vypouštění oxidů uhlíku, Obamova administrativa navrhuje zavést limity na nové elektrárny a v příštím roce, což bude daleko závažnější, i na ty stávající. Ve Spojených státech se bude jednat o vůbec první omezení svého druhu.
Praktický dopad limitů by neměl být tak dramatický. EPA loni odhadovala, že v průběhu následujících osmi let žádná společnost nezačne se stavbou uhelných elektráren. Podle analýzy, kterou si nechal vypracovat Bílý dům, povinnost k novým uhelným blokům přidávat CCS prodraží náklady na výstavbu o 24 %. Nové paroplynové kapacity lze vybudovat o víc než 50 % levněji.
Původní návrh EPA byl právníky zpochybněn z toho důvodu, že stanovoval stejný standard pro uhlí i plyn, a to 1000 liber CO2 na jednu megawatthodinu. Moderní paroplynová elektrárna tento limit může splnit, uhelný zdroj emituje nejméně 1800 liber CO2 na MWh. Stát dal v původním návrhu energetikám možnost splnit limity v rámci zprůměrování emisí za 30 let, takže během prvních 10 let provozu by CCS nebylo třeba. Lobbisté Bílý dům tlačí k tomu, aby pro uhlí stanovil oddělený strop a povinné zavedení CCS zrušil.
Pokud se z výše uvedeného zdá, že budoucnost patří zemnímu plynu, není to tak úplně jisté. Obamův kandidát na post předsedy FERC Ron Binz totiž letos v březnu na fóru Foundation prohlásil, že surovina, díky jejíž láci loni americké domácnosti ušetřily 1200 USD, představuje „slepou uličku“. Dodal, že boj proti globálnímu oteplování musí vycházet z tvrdé regulace.
Výkonný ředitel elektrárenské společnosti Jim Rogers Binzovi vmetl do tváře statistiku amerických emisí CO2, které díky hromadnému přechodu utilit na levný plyn klesly na nejnižší úroveň za 20 let, a to bez jediného zákona.
Binz odpověděl, že plyn je sice dobrou přechodnou volbou, avšak že bez CCS se ekonomika od roku 2035 neobejde. Jeho dlouhodobým ideálem je scénář rok staré studie National Renewable Energy Laboratory, podle níž je teoreticky možné do roku 2050 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetice na 80 %. Podíl zemního plynu v energetickém mixu by v takovém případě ze současných 16 % klesl na 3 %, v případě uhlí z 51 % na 9 %. Větrníky by naopak přidaly z 2 % na 39 % a fotovoltaici z 0,01 % na 7 %.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)