Norský státní těžařský koncern Statoil, jeden z nejvýznamnějších dodavatelů plynu do EU, pokračuje v rušení desetiletí staré vazby mezi cenami plynu a ropy. Základ pro stanovení cen dlouhodobých kontraktů s jeho evropskými zákazníky bude z velké většiny poskytovat spotový trh na několika klíčových burzách. Do dvou let by se podíl dodavatelských smluv Statoilu s ropným chomoutem měl scvrknout na 25 %. Společnost tak reaguje na nátlak Evropské komise, která v rámci liberalizačního tažení likviduje staré struktury obchodu s energiemi. Stejnému požadavku čelí i nejvýznamnější dodavatel zemního plynu do EU , který se ale rozpojení pro něj dosud výhodného svazku sveřepě brání.
Podle Statoilu dostane spotový trh v jeho obchodech větší roli na klíčových evropských trzích: v Německu, Velké Británii, Nizozemí a Belgii. Cena v kontraktech bude nyní stanovená s pomocí odkazu na kombinaci cen s různým datem dodání (denním, měsíčním i ročním) a na různých důležitých transportních uzlech (např. britský National Balancing Point, či nizozemský Title Transfer Facility).
Přechod velkých dodavatelů na spotovou indexaci je dlouhodobým cílem Evropské komise, podle níž by tento způsob naceňování kontraktů měl lépe odrážet reálnou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na jednotlivých trzích.
Evropští zákazníci Statoilu či Gazpromu si dlouhodobě stěžují, že kvůli vazbě na ropu musí za odebíranou surovinu platit víc, než za kolik by se dala pořídit na burze, a že tato vazba také značně snižuje konkurenceschopnost plynu v energetice a dalších odvětvích.
Řada významných importérů plynu i Statoil kvůli svým výtkám žalovala u mezinárodních arbitrážních soudů, většinou s úspěšným výsledkem. musel loni kvůli retroaktivnímu přehodnocení kontraktů vracet značné sumy. Letos na vratky vyčlenil rezervu 200 mld. rublů (6 mld. USD), což by mu mělo snížit čistý zisk až o 10 %. Zatím posledním velkým zákazníkem, kterému musel ruský plynárenský moloch ustoupit, byla německá energetika . Soud ve Vídni o rekalkulaci cen až do května 2010. Se společností Eon, dalším německým energetickým koncernem, se loni dohodl na slevě, která Eonu vylepšila zisk o víc než miliardu euro.
Italský energetický šampion si s Rusy vyjednal 10% slevu, avšak stále se snaží vymámit ústupky od Statoilu a alžírského Sonatrachu. Jednání o změně smluvních podmínek vede i s nizozemským těžařem GasTerra.
Norsko je po Gazpromu nejdůležitějším exportérem plynu do EU. Loni z Norska do evropské osmadvacítky přišlo 111,2 mld. m3 suroviny, import z Ruska činil 111,2 mld. m3. Statoil svoji pozici na kontinentně zlepšuje na úkor ruské konkurence díky flexibilnějšímu přístupu ke kontraktům. Jeho odbyt v Evropě loni vzrostl o 16 %, zatímco zaznamenal 8% propad. Na cenu ropy je momentálně navázáno 45 % Statoilem prodávaného plynu, což představuje znatelný pokles oproti roku 2009, kdy to bylo 70 %. Do dvou let by tento podíl měl klesnout na 25 %.
Názory analytiků na trend se různí. Někteří poukazují na to, že pro Evropany nemusí být větší závislost na spotovém trhu žádná výhra, jelikož ceny na burzách nemusí být vždy nižší než ty navázané na ropu. K tomu došlo například letos na jaře, kdy Evropa prožívala nečekaně dlouhou a chladnou zimu a exportéři přesměrovávali dodávky zkapalněného plynu (LNG) do Asie, jelikož tam za něj dostávali lépe zaplaceno. Výsledkem byl pokles zásob doprovázený růstem spotových cen. Situace došla tak daleko, že Velká Británie měla jednu dobu v zásobnících plyn jen na několik dní spotřeby. Dalším negativním efektem navazování cen na spotový trh a jeho horší předvídatelnosti může být pokles investic do průzkumu a otevírání nových ložisek. Na toto riziko upozorňuje právě .
Michail Korčemkin z East European Gas Analysis ale vnímá i pozitiva. Díky přivázání cen ke spotovému trhu se podle něj sníží závislost evropských cen na kartelu OPEC, který ovládá třetinu trhu s ropou a s pomocí systému kvót se snaží regulovat její cenu. Dalším bonusem pro Evropu bude snížená citlivost na ruskou zahraniční politiku na Blízkém východě. Jakékoli vyostření situace v Sýrii či Egyptě, který nedávno navštívili ruský ministr zahraničí i obrany, může s cenami ropy znatelně zahýbat.
(Zdroje: Kommersant, Bloomberg, FT)