Největším rizikem pro globální ekonomiku a finanční trhy v příštím roce zůstane Fed. Ten totiž pravděpodobně přikročí ke zmírnění expanzivnosti své monetární politiky. Jeho nákupy dluhopisů nyní dosahují výše 85 miliard dolarů měsíčně a je pravděpodobné, že tato částka začne klesat někdy na počátku roku 2014 a na nulu se dostane zřejmě ke konci roku. Zvyšování sazeb by pak mělo přijít až v polovině roku 2015. V minulosti měla podobná změna kurzu velký dopad na trhy, a to i v případě, že byla pomalá. Neměli bychom ale zapomínat na to, že ostatní centrální banky se budou dál držet velmi uvolněné politiky.
Oživení v eurozóně bude nadále velmi pomalé, podle našich očekávání by růst HDP měl příští rok dosáhnout pouze 0,9 % a v roce 2015 1,0 %. Takové oživení je příliš pomalé na to, aby došlo k výraznějšímu snížení nezaměstnanosti, která nyní dosahuje 12 %. Zároveň není pravděpodobné, že by inflace příští rok překročila 1 %. Tato konstelace posiluje pozici zemí, které jsou postiženy krizí. Ty mají v radě ECB dohromady více hlasů něž Bundesbanka a její spojenci. Na rozdíl od Fedu tak bude ECB svou politiku spíše dále uvolňovat. Mohla by se rozhodnout pro negativní sazby, pravděpodobnější jsou ale v současné době speciální operace. ECB by například mohla nabídnout komerčním bankám financování se sazbou nastavenou pod hlavní sazbu pro refinancování v případě, že tyto banky zvýší objem úvěrů poskytnutých korporátnímu sektoru. Japonská centrální banka BoJ se vydala cestou expanzivní monetární politiky nedávno a jejím cílem je zdvojnásobit objem vládních dluhopisů ve své rozvaze a dosáhnout inflačního cíle ve výši 2 %. O exitu z této politiky se v Japonsku ještě nějakou dobu hovořit nebude.
Většina centrálních bank mimo USA tedy bude nadále sledovat uvolněnou politiku a zahraniční poptávka po americkém zboží by tak měla zůstat silná. To ale není hlavní důvod, proč se domníváme, že americká ekonomika se se změnou politiky Fedu vypořádá dobře. Spoléháme zejména na to, že v této zemi již byla eliminována řada nerovnováh a ekonomika je tedy v silnější pozici. Neexistuje už převis nabídky neprodaných domů, ceny nemovitostí začínají růst. Zadlužení domácností kleslo na 120 % jejich disponibilních příjmů a leží pod dlouhodobým trendem.
Bankám se podařilo dosáhnout velkého pokroku ve vyčištění jejich rozvah, významně navýšily svůj kapitál a jejich zisky se nacházejí na předkrizové úrovni. Dnes je tak americký bankovní sektor v poměrně dobré kondici. Rozpočtové deficity pak minulý rok klesly na 4 % HDP, před čtyřmi lety to přitom bylo 10 % HDP. Takové tempo poklesu deficitů nebylo zaznamenáno od roku 1960. Většina této konsolidace proběhla na počátku roku, což se projevilo na kupní síle a růstu. Příští rok už ale podobná brzda fungovat nebude a růst americké ekonomiky by se tak měl zvednou z letošních 1,7 % na 2,8 % v roce 2014.
Pro akcie bude ale příští rok pravděpodobně méně vstřícný, než tomu bylo letos. Příčinou je právě změna politiky Fedu a následné spekulace o tom, kdy přijde zvýšení sazeb, které se na akciích negativně podepíše. Stále tu ale bude další a další likvidita, kterou investoři budou chtít někam umístit. Konec recese v eurozóně pak pravděpodobně znamená, že už na rozdíl od roku 2013 nebudou snižována zisková očekávání.
(Zdroj: Commerzbank)