Nový občanský zákoník (NOZ) stanoví, že právo stavby je věcným právem stavebníka mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nemusí však jít pouze o právo na cizím pozemku stavbu postavit, zákon totiž výslovně připouští, že právo stavby lze zřídit i ke stavbě již existující, tj. takové, která již na pozemku stojí a stavebník má v úmyslu tuto zrekonstruovat a užívat. Vždy však musí jít o stavbu celou. Právo stavby tedy není možné zřídit pouze k části stavby, například k jednomu podlaží. Na základě práva stavby lze vystavět nejrůznější typy staveb od domu určeného k bydlení, přes obchodní centra po jiné stavby jako ploty či studny. Právo stavby je možné dále zřídit i k pozemku, na kterém sice přímo stavba nestojí, ale který slouží k lepšímu užívání stavby (například sousední pozemek tvořící zahradu).
Právo stavby coby věc nemovitá
NOZ považuje právo stavby za nemovitost, v důsledku čehož je nutno s právem stavby nakládat jako s nemovitou věcí. Právo stavby je předmětem vlastnictví, což znamená, že ho lze smlouvou převést na jiného, dědit či zatížit například zástavním právem. Zástavní věřitel musí ale počítat s tím, že zánikem práva stavby zanikne i jeho zajištění, proto je třeba věnovat pozornost otázce vhodnosti takového zajištění.
A jak to jee se stavbou zřízenou na základě práva stavby? NOZ sice říká, že stavba v tomto případě „podléhá ustanovením o nemovitých věcech“, za samostatnou nemovitou věc ji ale nepovažuje. Stavba však v tomto případě není ani součástí pozemku, na němž stojí, jak by se chtělo dovodit z výše uvedené zásady „superficies solo cedit“. Stavba totiž je pouhou součástí práva stavby. Ke stavbě jako takové tudíž stavebníkovi vlastnické právo nevznikne, přestože dle výslovného znění zákona má stejná práva, jako kdyby stavbu vlastnil. K zatíženému pozemku pak bude mít právo se chovat jako poživatel.
Dočasnost práva stavby
Právo stavby je možné zřídit jednak smlouvou s vlastníkem pozemku (právo stavby v tomto případě vznikne až zápisem do katastru nemovitostí), dále rozhodnutím orgánu veřejné moci v případě, že tak stanoví zákon, nebo vydržením. Aby byl výčet způsobů nabytí práva stavby úplný, je třeba dodat, že právo stavby lze též zdědit, resp. že právo stavby přechází i na jiného právního nástupce. Zřízením práva stavby vzniká stavebníkovi, není-li ujednáno jinak, také předkupní právo k pozemku, na němž stavba stojí, a naopak vlastníkovi pozemku vzniká předkupní právo k právu stavby. Po dobu trvání práva stavby je tak vlastník pozemku pro případ, že se rozhodne pozemek prodat, povinen nabídnout pozemek ke koupi přednostně stavebníkovi a naopak.
Na dohodě smluvních stran závisí, zda bude právo stavby sjednáno bezúplatně či za úplatu, ať již jednorázovou nebo v podobě stavebního platu (tj. opakujícího se – například měsíčního plnění). Právo stavby je právem časově omezeným, tedy dočasným. Nelze jej sjednat na dobu delší než 99 let, je však možné za stanovených podmínek právo stavby prodloužit. U práva stavby, které vzniklo vydržením, je pak doba trvání práva stavby zákonem omezena na dobu 40 let.
Jaké důsledky sebou nese zánik práva stavby?
Právo stavby zanikne uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. To však neznamená, že by v důsledku zániku práva stavby bylo třeba odstranit i samotnou stavbu. Stavba se však stane součástí pozemku, na němž je postavena. Tím se pozemek zhodnotí a stavebníkovi vznikne nárok na náhradu za toto zhodnocení. Pro případ, že by se stavebník s vlastníkem pozemku nedohodl jinak, stanoví zákon náhradu ve výši poloviny hodnoty stavby (ve smyslu ceny obvyklé), která má být určena v době zániku práva stavby. Z této náhrady se případně uspokojují pohledávky zajištěné právem stavby.
Stavebník se ale ještě předtím, než uplyne stanovená doba, může práva stavby zříci. Vlastník pozemku má pak možnost převést právo stavby na sebe nebo jinou osobu na dobu, která ještě neuplynula. V případě „předčasného“ zániku práva stavby by mohla nastat situace nevýhodná například pro zástavního věřitele, jehož pohledávka je zajištěna právě právem stavby, když zákon stanoví, že zánikem práva stavby zanikne i jeho zajištění, jak bylo uvedeno výše. NOZ ale v tomto případě činí výjimku, a pokud osoba, která má k právu stavby zřízeno zajištění například v podobě zástavního práva, nedá souhlas s výmazem práva stavby z katastru nemovitostí, potrvá zajištění zřízené k právu stavby po dobu, na kterou bylo právo stavby zřízeno.