Shodně se starou úpravou, obsaženou v obchodním zákoníku účinném do konce roku 2013, i dnes platí, že výkon funkce voleného orgánu je osobní povahy. Jinými slovy, je to právě zvolený člen, který nese odpovědnost za své jednání v této funkci. Ovšem právě odpovědnostní vztah, který nastává v případě porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, již není osobním závazkem a přechází na potenciální dědice. Nástroje postihu, které přináší nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích vůči členovi, nebo také bývalému členu statutárního orgánu, jsou obecně řečeno různorodé. Pro dědice jsou však důležité zejména tyto:
Ručení členů statutárního orgánu společnosti při jejím úpadku
Soud může rozhodnout o tom, že statutární orgán společnosti ručí za splnění povinností společnosti (tj. za úhradu dluhů společnosti). Plnění z tohoto titulu se může domáhat přímo věřitel, a to jeho uplatněním vůči tomu, kdo svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře porušil. Ručitelský závazek pak sám o sobě přechází na dědice.
Náhrada újmy způsobené obchodní korporaci
Způsobí-li člen statutárního orgánu svým jednáním obchodní korporaci újmu, je povinen jí tuto újmu nahradit. Vzhledem k tomu, že povinnost k náhradě škody je samostatným právním důvodem vzniku závazku, je tento závazek opět odlišný od povinnosti vykonávat funkci, a bez dalšího tak přechází na dědice.
Ručení člena statutárního orgánu za dluhy společnosti
Dále platí, že pokud člen voleného orgánu nenahradil společnosti škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoliv byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli za její dluh v rozsahu, v jakém takovou škodu nenahradil. Tento ručitelský závazek, na rozdíl o bodu 1), existuje i v případě, že nedošlo k prohlášení o úpadku společnosti, a opět sám o sobě přechází na dědice.
Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník v dědickém právu posiluje pozici věřitelů, tak primárně dochází k přechodu povinnosti k úhradě dluhů v plném rozsahu. Jinými slovy, neuplatní-li dědic institut takzvaného soupisu pozůstalosti, musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého dědictví.
Pokud tedy zvažujete přijetí funkce člena voleného orgánu v nějaké obchodní korporaci, nemyslete pouze na sebe a řádně toto rozhodnutí zvažujte. Už jen proto, že důkazní břemeno o tom, že člen statutárního orgánu skutečně jednal s požadovanou péčí, bude vždy ležet na něm (s výjimkou případů, kdy to po něm nelze spravedlivě požadovat). Vyváznout z hrozících následků tak není vždy snadné.