Evropské banky v letošním roce znovuobjevily rizikový apetit. Výrazně proto v průběhu roku navýšily objem svých rizikových dluhových aktiv, po kterých je mezi investory s ohledem na nízkoúročené prostředí stále silnější poptávka.
Emise podřízeného dluhu, u nějž věřitelé patří mezi první z těch, kdo v případě defaultu realizuje ztráty, podle dat Dealogic stouply meziročně o 80 % na 122,4 mld. USD. Hodnota se tak vyšplhala na nejvyšší úroveň od roku 2007.
Za růstem zájmu o rizikovější dluhová aktiva stojí především snaha bank, monetizovat touhu investorů po lépe úročených aktivech. Přestože jsou tyto aktiva rizikovější, investoři se k nim uchylují s ohledem na rekordně nízké bankovní sazby. Ostatně právě větší dodávky likvidity určené k rozhýbání dodatečných, rizikovějších projektů byly jedním z cílů ECB.
Výsledkem uvolněné politiky tlačící dolů úrokové sazby je proto také postupný přerod struktury dluhu finančních institucí. Ty v minulém roce o pět procent (na 23 %) zvýšily podíl podřízeného na celkovém emitovaném dluhu a s ohledem na letošní trend není vyloučeno, že poměr dále posunou.
Mírně znepokojivou je však skutečnost, že k růstu rizikových dluhových aktiv dochází především u finančních institucí z periferie eurozóny. Právě ty pak měly v nedávných zátěžových testech největší problémy a případný nárůst rizikových aktiv jejich zdraví a stabilitě nepřidá. Na druhou stranu je zpráva pozitivní pro seniorní věřitele. V případě potíží totiž první várku problémů odnesou držitelé podřízeného dluhu a riziko pro seniorní věřitele, že by se museli podílet na ztrátách, alespoň částečně klesá.
Zdroj: FT