Hrubý domácí produkt Velké Británie převýšil v roce 2014 produkt Francie. Ve Francii se o tom hodně diskutovalo včetně debaty, zda by Francie měla kopírovat ekonomický model jejího protějšku. Koneckonců Velká Británie si nyní užívá růstu, který je silnější než ve Francii a nezaměstnanost je tam naopak mnohem nižší. Najdeme zde ale několik dalších relevantních témat.
V první řadě tu je otázka potenciálního růstu. Má britská ekonomika vyšší potenciální růst? A je struktura její ekonomiky lepší než struktura ekonomiky francouzské? Odpověď na obě otázky je záporná. Po roce 2002 docházelo k poklesu potenciálního růstu v obou zemích, výchozí pozice Francie přitom byla znatelně horší. U ní se ale situace stabilizovala v roce 2009, zatímco potenciální růst britské ekonomiky klesá dodnes. V tuto chvíli se v této oblasti obě ekonomiky hodně podobají.
V poslední době v britské ekonomice výrazně vzrostla flexibilita trhu práce, a to je pro tuto zemi pozitivní. Vedlo to však také k poklesu reálných mezd a k růstu příjmové nerovnosti. Pracovní síla ve Velké Británii je pak také vzdělanější, rozdíl ve srovnání s Francií ale není velký.
Celková situace je tedy taková, že současný silnější růst britské ekonomiky úzce souvisí zejména s monetární politikou a efektem bohatství. To znamená, že nejde o zvlášť robustní růst. Na druhou stranu k němu přispívá i vyšší flexibilita trhu práce, ta by ale byla ve Francii pravděpodobně nepřijatelná. Přináší totiž mimo jiné pokles reálných mezd či velké množství osob samostatně výdělečně činných.
Zmíněné vysoké rozdíly v příjmové nerovnosti obou zemí dokumentuje druhý graf. Ukazuje podíl příjmů nejbohatšího 1 % lidí na celkových příjmech. Ve Francii se na konci devadesátých let tento podíl pohyboval na úrovni 8 % a v tuto chvíli je podobný. Ve Velké Británii ležel tento podíl nad 12 %, nyní se pohybuje o něco málo výše:
Zdroj: Natixis