Aktualizováno Tržby v maloobchodě se v eurozóně za květen zvýšily o 0,2 procenta po 0,7 procentním růstu v dubnu. Výsledek je mírně nad konsensem. Za zpomalením lze hledat zejména menší nákupy pohonných hmot - ty se oproti dubnu snížily o 0,7 procenta. Pomaleji rostly nákupy potravin a to o 0,4 procenta. Naopak u průmyslového zboží sledujeme zrychlení tržeb na 0,4 procenta.
Meziročně jsou tržby o 2,4 procenta vyšší. Ačkoli květen nedosáhl dubnového tempa (2,7 procenta), trend zvyšování dynamiky zůstává. Hlavní podíl na tom má Německo, jehož spotřebitelé přispěli ke květnovému růstu maloobchodu zhruba z poloviny. Německý maloobchod je meziročně o 4,2 procenta výš. Solidně k nárůstu tržeb i tentokrát přispěla Francie se Španělskem. Příspěvky dalších zemí jsou už malé, co se však týče dynamiky, maloobchod se vyvíjí velmi slušně ve většině z nich.
Pro finanční trhy nebudou květnová data z eurozóny určující; odchylka od konsensu je malá a na trzích dominuje soustředěnost na řecké referendum. Přesto jde o zajímavá čísla, která potvrzují, že se situace na poli spotřebitelské poptávky v eurozóně dál zlepšuje. Vytváří tak základ pro udržení, či spíše mírné zrychlování ekonomiky.
Zpomalení tržeb mezi dubnem a květnem je založeno hlavně na benzínu, což je krátkodobě dost volatilní položka, ale v delším výhledu lze u ní předpokládat relativně stabilní poptávku. Důležitější je, že se postupně zvedají prodeje průmyslového zboží (dlouhodobé spotřeby), které svědčí o rostoucí nákupní kondici spotřebitelů.
Nepřekvapí, že v čele kráčí německý spotřebitel, a to nejen díky počtu, ale také rostoucí poptávce podporované nízkou nezaměstnaností a rychlejším růstem mezd. Příznivá je ale také šíře oživení poptávky - Německo není jediné, kde se tržby slušně zvedají.
