Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Velká Británie může po Brexitu skončit jako Kanada, či Turecko

Velká Británie může po Brexitu skončit jako Kanada, či Turecko

9.6.2016 11:00
Autor: Redakce, Patria Online

Pokud se Velká Británie rozhodne odejít z EU, konečný výsledek tohoto kroku bude záviset na tom, jak tento „rozvod“ v praxi proběhne. Šlo by o obrovskou výzvu, pro kterou neexistuje precedens. Podle některých právníků by tento proces byl složitější než dekolonizace či rozdělení států, ke kterým v minulosti už došlo. Musely by být vypořádány všechny vzájemné účty a rozvázány dosavadní smluvní vztahy, musely by být vytvořeny nové zákony, které měly doposud základ v normách EU. Ty podle některých odhadů tvoří asi šestinu právních norem používaných ve Velké Británii. K tomu je nutno přidat 12 295 regulačních nařízení používaných v EU, které se týkají všeho možného od fungování bank až po potravinové standardy. To vše by dnem odchodu z EU přestalo platit.

Británie by také musela znovu jednat o dlouhé řadě obchodních dohod s různými zeměmi. Tyto dohody byly totiž dojednány v rámci celé EU a Británie by je nemohla v případě odchodu z Evropské unie automaticky používat dále. Celé toto ohromné cvičení by mělo mít jedno pozitivum: Eliminovalo by špatné právní a regulační normy. Z technického hlediska by to ale bylo nesmírně náročné. Navíc je možné, že jednání o rozvodu by bylo přerušeno mimořádnými volbami. David Cameron sice řekl, že zůstane premiérem i v případě odchodu Británie z EU, avšak někteří jeho ministři o tom pochybují. K tomu se mohou objevit požadavky na nové referendum o nezávislosti Skotska, které by mohlo chtít zůstat v EU.

EU se může v případě Brexitu obávat, že o odchodu začnou uvažovat i jiné země a bude se tomu snažit zabránit tím, že Velkou Británii potrestá tvrdými podmínkami při jednání. Bývalý maďarský premiér Gordon Bajnai k tomu říká: „Udělali by celý proces co nejbolestivější, a to finančně nebo politicky. Velká Británie by čelila nepřátelské Evropě.“ Zastánci Brexitu ale tvrdí, že podobná varování se ozývala, když jejich země jednala o přijetí eura. A k naplnění podobných predikcí zkázy nakonec nedošlo. Podle těchto lidí je naopak v zájmu politiků v Londýně, Bruselu i Berlíně, aby vše proběhlo hladce. Euroskeptik a poslanec John Redwood poukazuje na to, že „Británie je pátou největší ekonomikou na světě a většina našich partnerů bude jednat rozumně a citlivě“.

Bývalý komisař EU pro obchod Karel De Gucht ovšem tvrdí, že rozvod by byl „složitý a nebezpečný“. Jednání by podle jeho názoru bylo teoreticky možné dokončit do dvou let, ale podle jiných je to příliš optimistický předpoklad. Británie má sice řadu příkladů, jak by nové vztahy s EU mohla koncipovat – jednou z možností je model švýcarský, další třeba model kanadský. Podle řady politiků z Bruselu i Londýna je ale situace Británie unikátní a podobné modely jí moc nepomohou. Jednou z prvních otázek, kterou by v případě odchodu musela řešit, jsou cla. Jestliže by se rozhodla je zavést, musela by mimo jiné vytvořit hlídanou zónu na hranicích s Irskem. A to by mohlo mít vážné dopady na křehký mír v Severním Irsku.

Zastánci Brexitu tvrdí, že EU by se chovala iracionálně, pokud by chtěla poškodit obchodní vazby s Velkou Británií. Praxe ovšem ukazuje, že EU od zemí, jako je Švýcarsko či Norsko, požaduje stále více ústupků. Nabízí jim přístup na obrovský trh, ovšem s tím, že musí přijmout normy, které se v EU používají. Pokud ne, přístup na trh nebude. Například Norsko tak má přístup na společný trh, ale platí své příspěvky do společného rozpočtu a musí přijímat pravidla volného obchodu. Má sice nezávislou politiku v oblasti zemědělství a rybolovu, ale jinak se musí podvolit regulaci EU. Přitom v EU nemá téměř žádný hlas. Švýcarsko zase jedná o přístupu na evropský trh u každého sektoru zvlášť. Jeho pozice je celkově méně provázaná s EU, ovšem tento model se dostává do stále větších potíží a EU by pravděpodobně nebyla ochotna jej v případě Velké Británie přijmout.

Vedle uvedených dvou modelů můžeme ještě uvažovat o modelu tureckém a kanadském. Turecko je součástí bezcelní unie, jeho vnější celní tarify jsou stanoveny EU a turecké exporty do EU jsou bez cla. Ankara tak má přístup na jednotný unijní trh, ale netýká se to služeb či zemědělství. Británie by v rámci podobného systému nebyla suverénní zemí v oblasti obchodu a netěžila by z dohod o volném obchodu uzavřených mezi EU a zeměmi, jako je například Jižní Korea. Na druhou stranu by musela souhlasit s korejským přístupem na její vlastní trh.

Obchodní dohoda mezi EU a Kanadou má nejvyšší ambice a pokouší se o významné snížení vzájemných bariér obchodu. Pro Velkou Británii by mohla sloužit jako vhodný model, ale jeho implementace je do značné míry podmíněna politikou. Pokud by skutečně došlo k takto koncipované dohodě, EU by pravděpodobně požadovala vliv v oblasti regulace ve Velké Británii a značnou míru koordinace. Kdyby pak Velká Británie nedosáhla žádné konkrétní dohody, mohla by s EU obchodovat na základě mezinárodního režimu, který využívá například Nový Zéland. Ne všechna odvětví by pak ale spadala do oblasti nízkých cel a existovaly by i jiné bariéry obchodu s EU, včetně regulace finančních služeb. Zastánci Brexitu však přesto tvrdí, že jeho celkový náklad by byl i v takovém případě nižší než současné příspěvky, které Británie odvádí do EU.

Autorem je Alex Barker.

Zdroj: FT


Čtěte více:

V aplikacích Patria Forex proběhne dočasná změna zajištění kvůli referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie
8.6.2016 14:20
Vážení klienti, v průběhu měsíce května jsme vás prostřednictvím emai...
ČR opět bez inflace
9.6.2016 9:35
Květnová inflace opět překvapila, tentokrát ovšem v jiném směru než m...
Koruna odolává překvapivě nízké inflaci i negativní náladě na hlavních trzích
9.6.2016 10:21
Americkému dolaru se ve čtvrtek ráno daří korigovat ztráty vůči euru....

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
13.12.2017
9:15Rozbřesk: Čeká se na další růst oficiálních amerických sazeb a poslední vystoupení guvernérky Yellenové
8:58Evropské futures nerozhodné, čeká se na výsledek jednání Fedu  
8:33PKN Orlen chce získat nejméně 90 % v Unipetrolu. Nabízí 380 korun za akcii
6:31Fed, sazby a očekávání trhů. Situace se opakuje, říká Fidelity
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data