Před šesti lety jsem poukazoval na projekce Rozpočtové kanceláře Kongresu (CBO) týkající se poměru federálního dluhu k HDP. Učinil jsem tak čtvrtého července, protože zmíněné projekce mi hodně připomínaly ohňostroje, které jsou v USA běžné při oslavách tohoto dne.
Z nějakého důvodu CBO mezitím přestala zveřejňovat projekce, které převýší poměr dluhu k HDP ve výši 250 %, i když v minulosti tak činila. Stále ale zveřejňuje všechny odhady a projekce primárního deficitu, který představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, ovšem bez úrokových plateb. Tyto projekce se týkají hlavních fiskálních scénářů vypracovaných do roku 2089. Na základě těchto projekcí primárních deficitů jsem tedy sám vypočítal, jak by se vyvíjel poměr federálního dluhu k produktu (sazby také odpovídají předpokladům CBO).
Jak je vidět z grafu, do kterého jsem své výpočty zanesl, ohňostroj nezmizel a vypadá stále stejně! Je naprosto jasné, že takový vývoj je neudržitelný. Je zapotřebí fiskální konsolidace a snížení primárních deficitů, abychom se vyhnuli explozivnímu růstu dluhů, který je v grafu vyznačen:
Podle projekcí by měly dluhy v následujících pěti šesti letech v poměru k HDP růst poměrně pomalu a to nás vede k pocitu, že vše je pod kontrolou. Čím více ale budeme s fiskální konsolidací otálet, tím těžší ji bude provést bez toho, aby ji nedoprovázel šok. V devadesátých letech poklesla míra zadlužení zejména díky nižším výdajům na obranu a silnému ekonomickému růstu. Růst míry zadlužení, který je patrný v posledních letech, je zejména odrazem slabé ekonomiky a recese z let 2007–2009. Nejvýznamnější je ale zmíněný expanzivní růst dluhů očekávaný v budoucnosti. Ten by měl být odrazem růstu výdajů nazývaných „entitlement spending“, kam patří například různé programy podpory a sociálního zabezpečení či některé penzijní programy.
Autorem je ekonom John Taylor.
Zdroj: Blog Johna Taylora