Sergej Karaganov je poradcem Kremlu v oblasti zahraniční politiky. V rozhovoru pro Der Spiegel uvedl, že vztahy mezi Západem a Ruskem se dostaly na bod mrazu už během války v Gruzii. Zhoršování těchto vztahů probíhalo během přezbrojování ruské armády a poté, co Rusko varovalo Západ, aby „nepostupoval směrem k hranicím s Ukrajinou“. Rusko následně „zastavilo postup Západu tímto směrem a můžeme tak doufat, že hrozba velké války byla v Evropě ve středně dlouhém období eliminována“. Podle poradce ale stále „koluje propaganda, která připomíná období, po kterých přišla válka“.
Na otázku, zda ve vztahu s touto propagandou hovoří o ruských médiích, Karaganov odpověděl, že tato média jsou naopak zdrženlivější než ta západní. „Je ale třeba chápat, že Rusko je v otázce obrany velmi citlivé a musí být připraveno na vše. Kvůli tomu může i tam docházet k vlnám propagandy. Jenže co dělá Západ? Pouze Rusko očerňuje a pomlouvá. Domnívá se, že hrozíme útokem. Celou situaci lze porovnat s krizí na konci sedmdesátých let.“
Tehdy se Evropa obávala, že se z ní stáhnou americké jednotky. Sovětský svaz byl podle poradce tou dobou už „vnitřně prohnilý“, ale vojensky se cítil silný učinit kroky, kvůli nimž vznikla „nesmyslná krize“. Dnes je ale podle Karaganova situace opačná, protože v zemích, jako je Polsko, panuje strach, že NATO tam přesouvá rakety. Takový krok ale Rusko vnímá jako provokaci a v případě krize zničí právě tyto zbraně. „Rusko už nikdy nebude bojovat na svém vlastním území,“ dodává poradce.
Ohledně některých prohlášení Vladimira Putina Karaganov říká, že „určitě došlo k přehánění, ale američtí politici otevřeně uváděli, že sankce mají za cíl změnu režimu v Rusku a to je dost agresivní“. Zároveň však přiznává, že „politické elity v Rusku nechtějí reformy, nejsou na ně připraveny. Proto vítají, pokud se objeví vnější hrozba. Rusko stojí na dvou konceptech: Obraně a suverenitě. Otázku bezpečnosti bereme mnohem vážněji než jiné země.“
Karaganov tvrdí, že Rusko chce zabránit další destabilizaci situace ve světě a zároveň chce dosáhnout postavení velmoci. „Toho se bohužel nemůžeme vzdát. Během posledních 300 let se toto postavení stalo součástí naší genetiky. Chceme být srdcem Euroasie, regionu míru a kooperace. Do něj bude patřit i subkontinent Evropa.“ V současné situaci je přitom Rusko v pozici, kdy Západu vůbec nevěří, protože bylo v posledních letech několikrát zklamáno. Využívá tedy taktiky překvapení a „Západ by si měl uvědomit, že je chytřejší, silnější a rozhodnější“.
„Rusové nejsou dobří v obchodu, nezajímá je moc podnikání, ale jsou výjimečně dobří bojovníci,“ tvrdí poradce v souvislosti s ruskými vojenskými intervencemi v Sýrii. V Evropě podle něho existuje politický systém, který není schopen vypořádat se s výzvami nového světa. „Německá kancléřka o našem prezidentovi řekla, že žije v nějakém jiném světě. Podle mého názoru je to ale svět reálný,“ říká Karaganov. Řada jeho spolupracovníků se přitom podle jeho slov dívá na evropské partnery s výsměchem a on je musí varovat, aby nebyli arogantní a namyšlení.
Karaganov v rozhovoru tvrdí, že řeči o ruské invazi do baltských zemí jsou „idiotské“ a jestliže tam NATO přesunuje jednotky, jde o provokaci. „Pokud NATO začne zasahovat do našich práv, pak jej jaderná mocnost, jako jsme my, potrestá,“ dodává poradce. Podle jeho slov jej „děsí“, když Západ volá: „Více demokracie!“ Je to prý totiž to samé, jako když se dříve volalo: „Ještě více socialismu!“ „Domníváme se, že Rusko stojí z morálního hlediska na té správné straně. K žádným větším ústupkům z naší strany nedojde. Psychologicky jsme se stali euroasijskou mocností. Já sám jsem byl jedním z intelektuálních otců plánu na orientaci na Východ. Nyní se však domnívám, že bychom se neměli od Evropy odvracet. Musíme najít cestu, jak obnovit naše vztahy,“ ukončil rozhovor Karaganov.
Rozhovor vedl Christian Neef.
Zdroj: Der Spiegel