Hlavně nepanikařit. Takové je rada investorům, až se ve Spojených státech zavřou volební místnosti k jedněm z nejkontroverznějších prezidentských voleb v historii země. Zvýšená volatilita je něco, na co by se investoři do akcií měli určitě připravit. Ať už budou pohyby cen akcií v širším akciovém indexu S&P 500 „Den poté“ jakékoli, neřeknou vůbec nic o tom, co se bude dít dál, napsala agentura Bloomberg.
Širší akciový index se den po prezidentském hlasování rozkmitá v průměru o 1,5 procenta, ukazují data Bloombergu. Zisky nebo ztráty během prvních 24 hodin po volbách ovšem předpovídají orientaci trhu v následujících 12 měsíců v méně než 50 procentech, což naznačuje i graf níže.
To je dobré vědět. Nutkání něco dělat bývá totiž v povolební vřavě velmi silné. Akcie se v takových dnech houpou dvakrát tak prudčeji než obvykle. V roce 2008, když Barack Obama porazil Johna McCaina, se bezprostředně poté propadly o 5 procent.
V letošních volbách zatím nic nenasvědčuje tomu, že by středeční reakce musela být předzvěstí celého roku. Nic ale také neříká, že nebude.
„Snažit se na tom obchodovat je velmi obtížné,“ říká šéf investice ve společnosti PNC Asset Management Group Thomas Melcher. „I když je na trhu výprodej, máte-li nějaký rozumný časový horizont, měla by to být příležitost k nákupu. Prach se usadí a lidé zjistí, že ekonomika je v pořádku,“ tvrdí také.
Při pohledu na 22 voleb zpětně do roku 1928 klesal S&P 500 den po uzavření volebních místností v 15 případech. Průměrná ztráta dosahovala 1,8 procenta. V devíti z těchto případů akcie později změnily směr a během dalších 12 měsíců se posunuly vzhůru, ukazují také data Bloombergu.
Nic neukazuje nespolehlivost posunů z prvního dne lépe než rozruch, který doprovázel volební vítězství nyní již odcházejícího prezidenta Baracka Obamy. Jeho prvnímu zvolení uprostřed finanční krize z roku 2008 předcházel dvoudenní propad, ve kterém se hodnota světových akcií snížila o více než dva biliony dolarů. O čtyři roky později to nebylo o moc lepší. Dvoudenní pokles nastal tehdy po volební dni.
Obama pro akcie samozřejmě nic špatného neznamenal, nebo jim alespoň nestál v cestě. Index S&P 500 zaznamenal od 4. listopadu 2008 průměrný roční přírůstek 13,3 procenta, což je lepší výsledek než v devíti z předchozích 12 amerických vlád.
Jasnozřivější než širší trh nejsou ani výkyvy v jednotlivých odvětvích. Na příklad subindex akcií v sektoru zdravotní péče S&P 500 Health Care Index se den po Obamově prvním vítězství propadl o 3,6 procenta – aby se stal od té doby sektorem s třetím nejlepším výkonem na akciovém trhu a přírůstkem 149 procent.
Přiznávat některým dnům nebo událostem mimořádný význam je na Wall Street tradicí. Na akcie má podle tohoto přesvědčení vliv všechno od Santa Clause po Super Bowl. Podle řady lidí je vhled na celý rok možné získat už z novoročních pohybů na akciích. Predikční hodnota takového systému je ale zhruba stejná jako hodit si korunou.
„Pokud vyhraje Trump, mohl by se trh vyplachovat, jako jsme to viděli u Brexitu, také jsme ale viděli, jak se trhy vzchopily,“ říká šéf investic ve společnosti Private Bank Erik Davidson. „I kdyby byl v úřadu Donald Trump, je to zdroj obav, ale je tu také tolik jiných věcí, které fungují dobře,“ říká také.
To ovšem neznamená, že investory do akcií čeká nějaká selanka. Akciová volatilita za listopad je ve všech letech, kdy se v USA konaly prezidentské volby, historicky o 22 procent vyšší než průměr za všechny měsíce, ukazují data Bloombergu, který se při této příležitosti díval nazpět až k administrativě prezidenta Herberta Hoovera (úřad prezidenta USA zastával v letech 1929-1933).
Kdyby se trhy tentokrát minulostí inspirovaly a volatilita rostla, může jít - vzhledem k současným klidným vodám - o divočejší jízdu. K pondělku 7. listopadu se třicetidenní volatilita u S&P 500 pohybovala o 55 procent pod průměrem za všechny listopadové měsíce, a to ve volebních letech i mimo ně.
Zdroj: Bloomberg