Klaus Adam z University of Oxford a Clemens Fuest, který stojí v čele Ifo, diskutovali na podcastu investiční banky Natixis o vývoji v německé ekonomice. Ta si již nějakou dobu vede hůře než řada jiných evropských zemí, obecně se dá uvažovat o tom, že příčinou jsou ceny energií, vývoj v Číně a v mezinárodním obchodu obecně.
Podle ekonomů se zpomalování německé ekonomiky začalo projevovat jasně už v letech 2017 a 2018. Zčásti byl příčinou „dieselový šok“, tedy aféry kolem německých automobilek. Dopad pandemie byl ale u Německa slabší než u jiných zemí, oživení také nezaostávalo za jinými zeměmi, ale poté se poptávka posunula od zboží, na které se Německo specializuje, směrem ke službám. K tomu se přidává pokles exportů do Německa, který souvisí se strukturálními změnami v této zemi. Včetně většího sklonu domácností kupovat čínské zboží.
Svou roli mohly hrát i změny v energetické politice a v neposlední řadě i to, že „vláda se nebyla schopná dohodnout na různých růstových balíčcích a na jejich implementaci“. Na německé ekonomice se tedy podepisují jak vnější, tak vnitřní faktory. Detailněji pak ekonomové hovořili o zdanění firemních zisků, které je podle nich v Německu v mezinárodním srovnání hodně vysoko. Protikladem jsou Spojené státy, kde zdanění firem klesalo. Na druhou stranu ale není zřejmé, že by tento faktor hrál v ekonomickém útlumu hlavní roli. Ten je totiž znát zejména na straně investic do strojů a zařízení, ale ne třeba u investic do výzkumu a vývoje.
Pomoci by mohly podle expertů cílenější daňové úlevy na investice, ale takový nástroj by pomohl jen ziskovým firmám. Snížení celkové daňové zátěže firemního sektoru by pak mohlo mít dopad i na sentiment, protože by ukázalo, že vláda je více nakloněna k podpoře firemního sektoru. Nejlepším nástrojem by mohly být zrychlené odpisy, později přímo snížení daňových sazeb.
Významným tématem je v Německu fungování trhu práce. Ten si na straně zaměstnanosti vede dobře, ale diskutuje se o reformě transferů, které mohou podle některých názorů demotivovat některé domácnosti k práci. Celkově je znát trend k částečným pracovním úvazkům. Vysoká zaměstnanost tak nejde ruku v ruce s vyšším počtem odpracovaných hodin. To se ale dá brát i tak, že existuje prostor pro růst. U žen je přitom podle řady průzkumů částečný pracovní úvazek často využíván proto, že pečují buď o děti, nebo o starší lidi.
Ekonomové v souvislosti s fungováním trhu práce zmínili i systém sociální podpory, který může v některých případech snižovat zmíněnou motivaci k práci. Přesun domácností k vyšším příjmům totiž může vést ke ztrátě některých příjmů ze sociálního systému a ve výsledku tak pro domácnosti není zajímavý. Některé transfery jsou také „velmi štědré“ a tématem jsou i dotace podnikům, které „také nemusí být ideální“. Omezení takových programů by mohlo přitom jít ruku v ruce se zmíněným snižováním daňové zátěže.
Zdroj: Natixis