Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Jsou nové sankce proti Rusku hlavně snahou o podporu americké energetiky?

Víkendář: Jsou nové sankce proti Rusku hlavně snahou o podporu americké energetiky?

5.8.2017 8:07
Autor: Redakce, Patria Online

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal zákon, na jehož základě budou zavedeny nové sankce proti Rusku. Trump ale zároveň vyjádřil svůj nesouhlas s tímto krokem, který má potrestat Moskvu za její vměšování se do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Rovněž má být novým zákonem omezena možnost, že by prezident ze své vlastní vůle sankce omezil.

Trump hovoří o tom, že dochází k omezení výkonné moci a tím i schopnosti prospívat americkému lidu. Podle prezidenta také následně dojde k většímu semknutí zemí jako Rusko, Čína a Severní Korea.

Trump ale také pronesl jednu překvapující výtku, píše Yasmeen Serhanová pro The Atlantic: Nový zákon podle něj „poškozuje zájmy našich evropských spojenců“. Překvapení pramení ze dvou oblastí. Za prvé, Trump byl až doposud velmi skeptický ohledně hodnoty spojenectví s evropskými zeměmi. A za druhé, Evropa prozatím se Spojenými státy na zavedení podobných sankcí ochotně spolupracovala. Tehdy šlo ale o sankce, které byly reakcí na zabrání Krymu. Nyní evropské země skutečně hlasitě protestují a prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker varuje před škodami, které by americký zákon mohl napáchat na evropském energetickém trhu. Obává se zejména toho, jaký bude dopad na společnosti, jejichž investice a podnikání souvisí s plynovody a ropovody.

Příkladem je plynovod Nord Stream 2. Ten by měl přivádět zemní plyn z Ruska do Německa přes Baltské moře. Na financování a jeho stavbě se podílí několik evropských firem. Juncker v této souvislosti tvrdí, že americká politika ve stylu „Spojené státy na prvním místě“ nesmí znamenat, že nebudou brány ohledy na Evropu. Německo dokonce hovoří o tom, že Spojené státy používají sankce kvůli prosazení vlastních zájmů v oblasti obchodu se zemním plynem. V roce 2014 byl přitom zemní plyn ze sankcí vyloučen a příčinou byla právě evropská závislost na ruských dodávkách této komodity. I tehdy ale evropská ekonomika kvůli sankcím utrpěla znatelné ztráty. Podle některých odhadů dosahovaly až 100 miliard eur.

Juncker evropské politiky uklidňovat tím, že americký Kongres slíbil zavedení sankcí až poté, co budou konzultovány se spojenci USA. Zároveň však dodal, že EU si ponechává právo na odvetná opatření v případě, že by americké sankce neúměrně dopadaly na evropské společnosti, které podnikají v oblasti ruské energetiky. „Musíme hájit naše zájmy proti Spojeným státům a my tak skutečně učiníme,“ řekl Juncker. Podle Reuters by mohla odvetná opatření zahrnovat dokonce i stížnost u Světové obchodní organizace. K tomu by ale bylo pravděpodobně třeba souhlasu všech 28 členských zemí EU.

Není překvapivé, že proti americkému kroku protestuje i Moskva. Podle ní Washington vyhlásil otevřenou obchodní válku a „u konce jsou naděje, že se zlepší vztahy mezi USA a Ruskem“. Podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva Trump ukázal „úplnou impotenci tím, že ponižujícím způsobem převedl exekutivní moc na Kongres“. Tím podle premiéra došlo k posunu rovnováhy sil v americké politice.

Sankce by ale Rusku mohly paradoxně i pomoci. Díky nim by totiž mohlo dojít ke zlepšení vztahů mezi Ruskem a některými evropskými zeměmi. Ruský prezident Vladimir Putin se přitom už dlouho snaží o oslabení jednoty EU a podkopání sankcí z roku 2014. Současné kroky Spojených států také oslabují sílu spojenectví mezi Evropou a USA. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel a rakouský kancléř Christian Kern například varovali před oslabením spolupráce mezi USA a EU, ke kterému by mohlo dojít kvůli „americkým ekonomickým zájmům v oblasti exportu zemního plynu“.

Autor: Yasmeen Serhanová

(Zdroj: The Atlantic)

 
 

Čtěte více:

Víkendář: Pomáhá Silicon Valley šířit terorismus?
8.7.2017 15:16
Protiteroristická opatření jsou stále více privatizována a leží na bed...
Víkendář: Jak (ne)funguje Evropský parlament
9.7.2017 15:32
Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker v úterý na zasedání Evro...
Víkendář: Kanadská politická hvězda Trudeau o Trumpovi a migrační krizi
16.7.2017 7:38
Justin Trudeau je ve věku 45 let už 18 měsíců kanadským premiérem. Půs...
Víkendář: Směřujeme ke kapitalismu podle Applu, nebo podle Googlu?
15.7.2017 7:04
Naše pozornost se dnes upírá zejména k novým technologickým společnost...
Víkendář: Měl by Putin větší radost z Clintonové?
23.7.2017 12:33
Americký prezident Donald Trump ve dvou rozhovorech tvrdil, že ruský p...
Víkendář: Na čem se Německo a Francie shodnou jen těžko
22.7.2017 16:09
Francie a Německo se snaží ukázat, že hodlají v řadě oblastí úzce spol...
Víkendář: Donald Trump otáčí a chce zachránit celou západní civilizaci
29.7.2017 9:13
Když Donald Trump kandidoval na křeslo prezidenta Spojených států, hov...
Víkendář: Němci rádi poučují ostatní. Nejdříve by se měli podívat sami na sebe
30.7.2017 13:33
Až zase bude nějaký německý ministr poučovat některou členskou zemi EU...

Váš názor
  •  
    6.8.2017 15:27

    Bohužiaľ štáty EU už dávno stratili svoju samostatnosť v rozhodovaní o svojej zahraničnej politike a o tom čo je dobré a čo zlé pre ich ekonomiku a život občanov Európy. Lokajský prístup väčšiny európskych politikov voči USA , ktorý sa začal prejavovať hlavne po zistení , že Američania roky odpočúvali aj najvyšších európskych politikov utvrdzuje v tom, že odpočúvaním Američania zistili množstvo informácií, ktoré sa dajú použiť na ich vydieranie. A európski politici sa boja postaviť Američanom aj proti takým opatreniam, ktoré idú vyslovene proti záujmu Európanov. A to je koniec snahy EU byť niekedy svetovým ekonomickým lídrom ako si to EU v minulosti naplánovala.
    Petrík
    •  
      7.8.2017 9:50

      Kdo ale vydírá naše špičkové politiky, aby lezli k pravoslavnému křížku a k šikmým očím? V USA mají jen "smůlu", že jejich demokracie umožňuje vše toto zveřejnit. V jiných zemích by už "whistbloweři" byli v lepším případě v psychiatrických léčebnách nebo metr pod zemí. Mohu-li si vybrat (a nejsem-li troll), pro mne osobně je to jasné.
      jerry
      •  
        7.8.2017 10:08

        Diverzifikovat je vhodné nejen portfolio cenných papírů, ale také obchodní vztahy s jinými zeměmi.
        ..
        •  
          7.8.2017 10:21

          Kdybychom vhodněji diverzifikovali obchodní vztahy, nemuseli bychom mít na pultech toxická vejce či stejné potraviny, ale různé kvality pro "východ" a "západ".
          ..
    • Odposlechy
      6.8.2017 17:46

      Portál Breitbart news zveřejnil rozhovor s bývalým členem vedení agentury NSA Billem Binleyem. Pracoval pro NSA 30 let, byl tím, čemu se říká "whistleblower", tedy "ten, který píská na píšťalku", tedy ten, kdo chce změnu. Na otázku, zda NSA a CIA odposlouchává prezidenta USA Donalda Trumpa, odpověděl: "Zcela jistě. Jak jinak by média získala podrobnosti telefonického rozhovoru Donalda Trumpa s prezidenty Austrálie a Mexika?" A Binley pokračuje: "NSA monitoruje všechno. Telefony, e-maily, sociální sítě. Záznamy ukládá do databáze, kam mají přístup lidé ze CIA, FBI a další. Není nad nimi žádná veřejná kontrola. NSA nahrává telefonické rozhovory milionů Američanů. Je to šílené. Jde o porušení ústavy, konkrétně 4., 5. a 6. dodatku, týkajících se svobody názoru a práva na soukromí". Tajné služby USA odposlouchávají (beztrestně) i politiky v zahraničí. Mobil kancléřky Angely Merkelové byl odposloucháván ze zařízení ve skleněné konstrukci na střeše čtyřpatrového velvyslanectví USA na náměstí Pariser Platz v Berlíně, vzdáleném několik metrů od kancléřského úřadu. Konstrukce vypadá jako když tam přistálo UFO.
      ..
  • Americké sankce a právní systém
    6.8.2017 8:40

    Od roku 1917 má americký prezident mimořádné právo samostatně vyhlásit výjimečný stav, pokud vidí jakoukoli hrozbu pro USA. Do roku 1976 měla hlava státu neomezené právo zavést výjimečný stav, který nebyl omezen ani důvodem ani dobou trvání. V roce 1976 byly přijaty zákony "O výjimečných stavech" a "O mezinárodních mimořádných ekonomických stavech", které toto právo zakotvily. Tyto zákony dávají prezidentovi USA právo "vyhlásit existenci neobvyklé a mimořádné hrozby pro národní bezpečnost, zahraniční politiku nebo ekonomiku USA". Na základě právě těchto dokumentů zaváděl protiruské sankce Obama. Avšak v případě nových sankcí proti Rusku, vzhledem k neochotě Trumpa je zavést samotně, šel Kongres USA jinou cestou. Fakticky překročil vlastní pravomoci. V případě zavedení sankcí prezidentem má právo je samostatně zrušit. V novém zákoně je toto právo prezidenta omezeno Kongresem. Je třeba poznamenat, že americký právní systém zastává zásadu extrateritoriality, což znamená, že se předpokládá, že orgány vlády USA mají právo zasahovat do jakýchkoliv právnických vztahů a trestat kterékoliv osoby, které jsou považovány za osoby, jež ohrožují americké zájmy. Proto v případě nových omezení dostaly ránu evropské země a podniky, které jsou dokonce třetí stranou. Na ně se z hlediska "normálního zákona" jurisdikce USA nevztahuje, protože jejich činnost probíhá za hranicemi země. Američtí zákonodárci však zastávají opačný úhel pohledu. V jakém to je vztahu k principům suverenity a rovnosti států, jak je uvedeno v Chartě OSN a dalších mezinárodních listinách, není známo. Avšak mezinárodní právo je v USA tradičně v podřízeném postavení ve vztahu k právu národnímu. A národní právo v USA, jak jsme si vysvětlili, může regulovat činnost po celém světě.
    ..
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y