Severská průmyslová ikona má za sebou velmi pohnutou historii. Značka Volvo byla poprvé zaregistrována v roce 1911 jako obchodní značka kuličkových ložisek jiného švédského průmyslového konglomerátu SKF, jenž mimochodem taktéž až do dnešních dní úspěšně hájí své místo na parketu Stockholmské burzy. Tato idea ovšem měla jepičí život a SKF brzo prodával ložiska pod svou vlastní značkou.
Patria Finance v rámci cíle nabídnout lokálním investorům možnost obchodovat významné a atraktivní zahraniční cenné papíry "s českou stopou" na domácím trhu a v české koruně, přivádí na trh Free Market pražské burzy celkem 11 nových zajímavých titulů, které Vám těchto dnech na Patria.cz postupně představujeme. Volvo je devátým dílem v tomto seriálu. Samotný projekt dual listingu startuje 22. května. Ve spolupráci pražské burzy s Patrií a členy burzy Wood & Co a začne být v Praze obchodováno celkem přes 30 atraktivních zahraničních emisí.
Nový život vdechli značce, jež se do povědomí tuzemské populace vepsala ikonickými hranatými rodinnými kombi, obchodní manažer SKF Gabrielsson a inženýr Larson. Ti se v roce 1924 rozhodli, že nevalné cesty a chladné skandinávské podnebí zasluhují vůz, který by si s těmito nástrahami poradil. 10.8.1926 se tak po deseti testovaných prototypech zrodilo Volvo jakožto součást koncernu SKF. V roce 1928 pak v domovském Goteborgu debutuje první nákladní vůz Volvo Series 1. Až do konce 2. Světové války bylo Volvo v podstatě lokální značkou, přestože na Stockholmské burze debutovalo již v roce 1935. Primárním úpisem akcií končí éra SKF jakožto mateřského koncernu.
Počáteční expanze probíhala skrze vertikální integraci. Volvo se tak dostává k výrobě leteckých, lodních i dieselových motorů. Následuje horizontální fáze, kterou definuje akvizice společnosti Bolinder-Munktell (výrobce stavebních a zemědělských strojů) a expanze přes Atlantik (první zahraniční továrna v Halifaxu v Kanadě). Volvo se tak postupně transformovalo na výrobce těžkých strojů a automobilová divize, přestože nesla prapor značky u běžné populace, se stala doplňkovou činností. V 70tých letech, kdy se Volvo stále více profilovalo jako výrobce těžké techniky, došlo na spin-off divize osobních automobilů pod názvem Volvo Car Corporation. Ta byla v roce 1999 prodána automobilce za 6,5 mld. USD.
Těžištěm businessu Volva se staly nákladní vozy, o které se značka opírá dodnes. Divize se podílí na celkových tržbách zhruba dvěma třetinami. Díky JV (joint venture, neboli společný podnik) s čínským koncernem Dongfeng momentálně okupuje druhou příčku v globálním řebříčku výrobců nákladních vozů (jedničkou je Daimler). Cesta na tento piedestal byla rovněž pohnutá, poznamenaná konsolidací celého sektoru. Už koncem 70. let se Volvo neúspěšně pokusilo o námluvy s konkurenční Scaniou. Tou dobou se naopak zrodila spolupráce s Renaultem, která se postupně prohlubovala až do začátku 90. let, kdy se obě společnosti neúspěšně pokusily o fúzi. Akcionáři Volva spojení odmítli. Spolupráce tak byla v roce 1994 ukončena, načež se Volvo zbavilo svého minoritního podílu v Renaultu.
Vzájemná přitažlivost mezi oběma společnostmi ovšem posléze v roce 2001 vyústila v prodej Renault Vehicules Industriels (čítající značky nákladních vozů Renault a Mack) do rukou Volva výměnou za cca 20% vlastnický podíl, čímž se z Renaultu načas stal největší akcionář Volva. Finanční krize ovšem notně pročistila bilance v rámci celého sektoru a Renault byl nucen prodat svůj podíl. Současné akcionářské struktuře Volva tak dominují institucionální investoři. Divize Volvo Aero (letecké motory) skončila v rukou britské GKN, Volvo Car Corporation ve vlastnictví čínské Geely.
V současnosti je tak veřejně obchodované Volvo bytostně závislé na investičním cyklu v průmyslovém (resp. spedičním), stavebním a těžebním odvětví. Zároveň je potřeba mít na paměti, že výnos z případné investice do akcií Volva vůbec nezávisí na úspěchu osobních vozů téže značky, která se pod novými čínskými vlastníky obdivuhodně nadechla k novému životu. Regionálně je pro Volvo přirozeně nejdůležitější Evropa, která v uplynulých třech letech roste cca 11% tempem p.a. Druhým nejdůležitějším regionem je Severní Amerika, kde se trh s nákladními vozy po slabší periodě v loňském roce konečně stabilizoval. Díky partnerství s Dongfeng je pak na třetím místě Asie s cca 10% růstem p.a.
Nedílnou součástí úspěchu uplynulých let je zvládnutý ambiciózní restrukturalizační program, jehož cílem byla výrazná úspora výrobních a provozních nákladů. Ta se odrazila v citelném nárůstu provozní marže o 600! bps na 13,7 % ve FY17 z pouhých 7,7 % ve FY14. Sladkou odměnou pro akcionáře je pak bezmála dvojnásobná cena akcií oproti roku 2014. Volvo vůbec odměňuje své akcionáře poměrně štědře. Jakožto ryze cyklický titul se v uplynulých třiceti letech veze s růstem globální ekonomiky a své akcionáře odměňuje bezmála 3000% celkovým výnosem z investice.