Francouzská banka Natixis tvrdí, že skončilo dlouhé období segmentace globálních výrobních řetězců a vstoupili jsme do doby, kdy se výroba přesouvá zpět ke koncovému zákazníkovi. Takový posun by pak měl významné důsledky pro řadu zemí i celou globální ekonomiku.
Onen zlom je zřejmý z následujícího grafu, který porovnává vývoj globálního produktu a globálního obchodu. Přerušovanou čarou je vyznačen vývoj jejich vzájemného poměru a je zřejmé, že až do finanční krize let 2008–2009 rostl obchod mnohem rychleji než produkt. Ovšem po krizi nastává obrat, a to je podle Natixisu známkou toho, že se výroba opět začala posouvat směrem ke konečnému spotřebiteli.
Příčinou popsané změny mají být „rostoucí náklady práce v rozvíjejících se ekonomikách, jejich snaha zvýšit podíl místní přidané hodnoty a snaha snížit náklady na dopravu“. A tento trend bude samozřejmě ještě posílen současnými obchodními tenzemi a protekcionismem. Jaké budou důsledky?
„Pokud jsou výrobní řetězce segmentovány, výroba je rozdělena mezi země na základě jejich komparativní výhody. Když se tak produkce posune směrem ke spotřebiteli, v globálním měřítku klesne její efektivita. Nový model ale zároveň umožní přesun výroby do chudších zemí ze zemí bohatších. Například už nyní jsou části letadel vyráběny v Indii namísto toho, aby tam byly exportovány z Evropy. Z hlediska snižování příjmové nerovnosti ve světě tak jde o pozitivní jev,“ míní Natixis.
Banka pak ve své analýze přináší i následující obrázek, ve kterém ukazuje vývoj výrobních kapacit ve vybraných evropských ekonomikách. Je z něj tedy zřejmé, které země těžily z předchozího trendu, kdy se výrobní řetězce šířily po celé světové ekonomice. Na globální úrovni z toho těžila zejména Čína a některé další rozvíjející se země, v Evropě to pak bylo především Německo, Belgie a Rakousko. Výrobní sektor naopak trpěl hlavně na jihu Evropy:
Zdroj: Natixis