Ekonomové Rafael Di Tella a Dani Rodrik na stránkách ProMarket tvrdí, že v USA panuje znatelná averze k mezinárodnímu obchodu, a ptají se, odkud vlastně pramení. Podle jejich analýzy jsou lidé obecně velmi citliví na to, když jim globalizace a mezinárodní obchod berou pracovní místa. Hodně pak také záleží na tom, jak jim situaci popisují politici. V praxi přitom „mezinárodní obchod a offshoring způsobují jen malou část tenzí na pracovním trhu. Primární roli zde hrají technologické změny, automatizace a změny v domácí poptávce“. Proti nim se ale politici staví jen zřídka, naopak o údajném negativním vlivu mezinárodního obchodu se debatuje neustále.
Voliči tedy podle ekonomů nakonec vnímají šoky vyvolané mezinárodním obchodem jinak než jiné šoky, které ovlivňují trh práce. Jinak řečeno, „lidé se nestarají jen o to, zda přicházejí o zaměstnání, ale i o to, jak k tomu dochází“. Tento závěr spočívá na rozsáhlém průzkumu veřejného mínění, ve kterém byli lidé tázáni na fiktivní propouštění ve výrobním závodě s tím, že mohlo mít několik příčin. Mezi ně patřil pokles poprávky po produktech továrny, chyby managementu, nové technologie, které nahrazují lidskou práci, a také přesun výroby do nějaké rozvíjející se země. Ukázalo se, že lidé měli největší tendenci řešit problém protekcionistickými kroky vlády namísto toho, aby byla propuštěným například poskytnuta finanční pomoc.
„Jestliže jsme změnili název země, do které byla výroba přesunuta, z Francie na Kambodžu, zvýšila se poptávka po ochraně před dovozy o 6 procentních bodů, což byla více než polovina původní poptávky po tomto kroku,“ tvrdí ekonomové. A dodávají, že odborníci obecně doporučují opačné kroky a preferují finanční podporu pro propuštěné zaměstnance před protekcionismem. Ten totiž podporuje neefektivní produkci a tratí kvůli němu různé skupiny lidí, které lze těžko kompenzovat.
Studie také ukazuje, že názory na řešení šoků na trhu práce se liší podle politické příslušnosti. Voliči Donalda Trumpa měli větší tendenci k navrhování protekcionistických opatření, ale to neznamená, že by tato tendence nebyla patrná i u těch, kteří podporovali Clintonovou. Autoři studie pak konstatují, že na rozhodování lidí mají velký vliv zkratky a příběhy, které jim jsou nabízeny jako vysvětlení problémů a jejich řešení. Politické kampaně tak mohou lehce manipulovat s názory veřejnosti tím, že jí podsouvají „ty správné“ úhly pohledu.
Zdroj: University of Chicago, the Booth School of Business, ProMarket