Příjmová nerovnost je důsledkem buď netržních zásahů a nebo přirozeností trhu. Pokud je přirozená, měl by do ní stát zasahovat jen v naprosto nezbytných případech a co možná nejméně. A je-li umělá, měl by ji stát omezit tím, že liberalizuje trh co možná nejvíce. Problémem ovšem je, že drtivá většina lidí si představuje přesně opačný postup, který ovšem prokazatelně nefunguje. Například dnes máme pracovní právo tak složité, že mu nikdo nerozumí a v drtivé většině případů se zabývá ochranou privilegií, které si ovšem dokáže vymoci jen dobrý právník a nikoli ti, pro které byly údajně zavedeny. Takový systém nic neřeší, jen plýtvá zdroji a způsobuje další problémy navíc. Jako důvod růstu příjmové nerovnosti se uvádí to, že dnešní podnikatelé využívají pokročilé informační technologie, které jim umožňují podstatně lepší a větší přehled nad procesy ve firmě a to dokonce s menším počtem spolupracovníků než kdy dříve. A na tom, není nic špatného. Podtrhněte motivaci firem nasazovat tyto technologie růstem progresivity daní z příjmu a dostanete stagnaci vývoje celé ekonomiky. Stejně tak dnešním nižším vrstvám ve vyspělém světě stagnují dlouhodobě příjmy z toho důvodu, že nejsou vůči stejně kvalifikovaným lidem v rozvojových zemích konkurenceschopní. To opět není chyba podnikatelů ve vyspělém světě. Naopak je to zjevně chyba těch nižších vrstev, které naprosto nutně potřebují vyšší kvalifikaci, aby si pomohly...
stanislav.hrouzek