„Po letech extrémně uvolněné monetární politiky se objevuje řada názorů, podle kterých by měla přijít na řadu politika fiskální,“ tvrdí investiční společnost Pictet. K těmto názorům se řadí i Mezinárodní měnový fond, který k hodnocení německé a švýcarské ekonomiky přidává také pobídku k uvolnění fiskální politiky, které by snížilo tlak vytvářený na politiku monetární. Je možné, že by Němci a Švýcaři jeho výzvu vyslyšeli?
Podle Pictetu jsou tyto dvě země příkladem těch, které mají „fiskální prostor, ale nejsou moc ochotny s jeho využitím“. ECB i švýcarská centrální banka SNB přitom sledují „politiku extrémní akomodace“, a to již řadu let. Podle Pictetu nebylo v těchto dvou zemích i přes současné zpomalení stále dosaženo „prahu bolesti“ a voliči v obou zemích také podporují dodržování přísných rozpočtových pravidel, která mají za cíl snížení vládního dluhu. Jeho výši u obou zemí popisuje následující graf:
Švýcarsko a Německo jsou otevřenými ekonomikami, a tudíž jsou značně vystaveny vnějším šokům, včetně nejistoty v globálním obchodě. Pictet se domnívá, že čím déle bude trvat slabost globálního výrobního sektoru, o to ohroženější bude domácí poptávka v těchto dvou zemích. Ta přitom představuje pilíř obou hospodářství. Vedle krátkodobých faktorů je pak podle společnosti nutné vzít do úvahy strukturální problémy.
„Německá vládní koalice odsouhlasila balíček pro boj s klimatickými změnami o velikosti 54 miliard eur platný do roku 2023. Pro někoho byl ovšem zklamáním, protože vláda stále hodlá dodržet svůj cíl vyrovnaného rozpočtu. Náš dlouhodobý pohled zde zůstává nezměněn: Na to, aby Berlín přišel s významnějším fiskálním uvolněním, by bylo třeba výrazného zhoršení německé ekonomiky (a ne jen technické recese). Tak daleko nejsme, ale problémy se již začínají objevovat,“ píše Pictet.
Rozhodující bude podle společnosti síla domácího trhu práce, která se přímo promítá do domácí poptávky. Politiky by ale k činu mohl přimět i větší vnější šok, který by mohl představovat například brexit bez dohody či zavedení cel na vývozy automobilů do USA. „Jestliže se Německo nakonec rozhodne povolit opasek, půjde podle našeho názoru o cílená opatření. Ta se nebudou týkat sektorů, jako je například stavebnictví, které vykazují známky přehřívání,“ uzavírá Pictet.
Zdroj: Pictet