"Otče Lennone, máte nějaké peníze? Kupte si Standard Oil.“ To prý řekl John D. Rockefeller svému partnerovi v golfu, knězi, když se v roce 1911 doslechl, že Nejvyšší soud rozhodl, že jeho ropná společnost bude rozdělena na 34 menších firem. A byla to dobrá rada. Během několika let se hodnota těchto firem zvýšila trojnásobně. Čisté jmění společnosti Rockefeller, která vlastnila více než 25 % každé z nich, vzrostlo z přibližně 300 milionů USD v roce 1911 na 900 milionů USD v roce 1913, to je přepočteno v dnešních dolarech asi 23 miliard USD.
Někteří tvrdí, že rozdělení dnešních technologických titánů (Google, , a Apple) by rovněž mohlo otevřít cestu k obrovským ziskům. Pokud by byl zaveden nejradikálnější plán, který navrhuje Elizabeth Warrenová, přední kandidátka na prezidentku za demokraty, mohlo by toto rozdělení podle některých výpočtů vynést více než 2 biliony dolarů - zhruba polovinu dnešní hodnoty čtyř celých firem.
Jak rozmontovat technologické titány
Dvoubodové schéma Warrenové bylo sice představeno už v březnu, ale s tím, jak její kampaň nabírá na síle, se čím dál více dostává do centra zájmu. První bod je poměrně jednoduchý. Warrenová chce zvrátit technologické fúze považované za „nesoutěžní“ a vedené s cílem neutralizovat potenciální konkurenty. Týká se to hlavně , který v roce 2012 koupil sociální síť Instagram za 1 miliardu USD a v roce 2014 zaplatil 19 miliard USD za službu WhatsApp. Obě z nich by se podle zasvěcenců mohly stát vážnými soupeři . Cílem Warrenové není ale jenom zabránit dalším.
Druhý bod vyžaduje již delší vysvětlení. Technologičtí titáni jsou obvykle dvouhlavé saně. Nejen, že provozují vlastní trh, ale také na něm i sami soutěží. vlastní největší světový e-shop a prodává na něm produkty vlastní značky. provozuje obchod s aplikacemi na iPhonech a zároveň nabízí také své vlastní aplikace. To tyto firmy podněcuje, aby propagovaly své zboží neférově, například tím, že jej zobrazují ve svých vyhledávačích přednostně.
Warrenová chce, aby provozovatelé jakéhokoli online trhu, který generuje roční globální příjmy ve výši více než 25 miliard USD, byly prohlášeny za „platformové utility“ a aby jim bylo zakázáno jak tuto platformu vlastnit, tak s ní i obchodovat. To by například znamenalo, že by musel divestovat své soukromé značky, zejména Basics. by musel odříznout aplikace jako Mail a Mapy.
Přesné počty, nebo věštění z koule?
Určit dopady je složité. Analýza výnosů různých částí těchto titánů poskytuje jakousi představu o jejich hodnotě. Akcioví analytici, kteří se zabývají analýzou „součtu částí“, se také snaží odhadnout hodnotu částí firem pomocí firem těmto částem podobným. Jejich očekávání ale mohou být až přehnaně nadšená. Tento přístup může fungovat docela dobře pro divize, které mají velmi srovnatelné vrstevníky, jako je Instagram. V červnu Bloomberg Intelligence počítal s tím, že Instagram přinese 100 miliard dolarů (ačkoli někteří v Silicon Valley udávali číslo mnohem vyšší, kolem 200 miliard dolarů, kvůli jeho rychlému růstu). Brent Thill z banky Jefferies oceňuje divizi online retailu Amazonu (včetně Basics, ale bez svého tržiště) na téměř 200 miliard dolarů a kamenné obchody firmy (většinou Whole Foods) až na 6 miliard dolarů.
Pokud chybí dobré srovnání a finanční údaje, jsou takové odhady spíše uměním než vědou, říká Brian Wieser z Group M, největšího kupce reklamy na světě. Díky tomu je ještě těžší určit hodnotu reklamní divize společnosti Google jako celku (odhad Jefferies je 539 miliard USD). Warrenová ji chce rozdělit na reklamní trh a služby, které na něm provozuje. Ale ocenit její části je spíš věštěním. Tato firma žádná čísla neposkytuje.
To ale nejsou jediné problémy. WhatsApp, i přes přemrštěnou cenu, kterou za něj zaplatil, nevydělává příliš mnoho, což posouzení jeho hodnoty dále ztěžuje. A pokoušet se odhadnout cenu aplikací a Google by bylo beznadějné.
Nejasnosti ohledně plánu Warrenové odhad celkové hodnoty po divesticích ještě více ztěžují. Pokud se musí rozloučit s WhatsAppem, proč by si měl nechat svou obdobnou službu Messenger? Nebo proč by si měl ponechat iMessage? Obojí lze považovat za služby nad rámec jejich platformy. Stejně tak není jasné, co by se stalo s obchody na aplikace Applu a Googlu, anebo s cloudovými divizemi Amazonu a Googlu (Microsoft je v tomto ohledu konkurentem Amazonu). Například divestice webových služeb Amazonu by vytvořila druhou nejhodnotnější společnost na světě. Stála by 438 miliard dolarů, říká banka , to je asi čtyřikrát více než .
Praktické problémy
Přestože většina analytiků předpokládá, že jednotlivé části mají větší hodnotu než celek, může být pravdou i přesný opak? Divestice by mohly hodnotu i zničit. Synergie by se vypařily, zdůrazňuje Amit Daryanani z finanční společnosti . by už možná nemohl nabízet svůj silně integrovaný balíček hardwaru, softwaru a služeb, což je jeho hlavní konkurenční výhoda. Pokud by odřízl svou divizi cloud computingu, ztratil by své nejziskovější podnikání a ať už by zbylo cokoli, jednalo by se o méně atraktivní investicí. Rovněž není jasné, jak by trhy reagovaly, pokud by odprodeje měly oslabit síťové efekty - ekonomické síly, které umožnily velkým firmám zvětšovat se a být v digitálním světě všudypřítomné.
Ti, kteří si myslí, že mohou na divesticích vydělat, by v to neměli moc doufat. Politických a právních bariér je hodně. I kdyby Warrenová vyhrála příští rok volby, Senát by pravděpodobně zůstal pod vládou republikánů a mohl by podpořit radikální divestici. Druhá cesta, prostřednictvím regulačních úřadů, se zdá podobně problematická. Warrenová má v úmyslu jmenovat regulátory, kteří by rušili „nezákonné a nesoutěžní technologické fúze“. Pravděpodobně by však museli své případy předložit k soudu. Jak federální odvolací soudci, tak konzervativní většina Nejvyššího soudu jsou antimonopolními skeptiky.
Další brzdou by mohly být praktické potíže. Zákazy, které chce Warrenová uvalit na a , aby nedocházelo ke zneužívání dominantního postavení, byly použity i v jiných průmyslových odvětvích. Americkým železnicím bylo zakázáno přepravovat komodity, které samy vyrábí, a bankám, aby se zapojovaly do obchodu. V digitálním světě jsou ale tyto hranice volnější a fluidní.
Bez platforem
Oddělit platformy od služeb, které na nich běží, zní elegantně. Jak ale rozdělit data, která technologičtí giganti nashromáždili? Co je součástí platformy, a co ne? Co se stane, když se hranice mezi nimi pohnou? Psaní zpráv lze charakterizovat jako funkci platformy sociálních sítí, ale také jako samostatnou službu. Když spojil svůj operační systém Windows s webovým prohlížečem, což tehdy byly samostatné softwary, byla na něj podána žaloba. Dnes jsou prohlížeče obvyklou součástí operačního systému.
Strach z vedlejších efektů bude divestice brzdit. Plán Warrenové částečně stojí na myšlence právničky Liny Khan, která v roce 2017 vydala vlivný text s názvem „Antimonopolní paradox Amazonu“ a nyní radí antimonopolnímu podvýboru Sněmovny reprezentantů při vyšetřování velkých technologických společností. V posledním článku ale uvádí několik nedostatků tvrdé regulace. Rychle se rozvíjející technologie mohou způsobit, že divestice budou zastaralé. Pokud budou možnosti platforem omezené, mohou snížit své investice a zpomalit tak inovace. Přestože o těchto nedostatcích ví, říká, že „nejsou přesvědčivým argumentem k nečinnosti“.
A co víc, divestice samy o sobě nebudou ke zkrocení velkých technologií stačit. Harold Feld z levicového think-tanku Public Knowledge, upozorňuje na „problém hvězdic“. Některé hvězdice mají neuvěřitelnou schopnost regenerace - roztrháte je a jejích kousky rychle dorostou do zcela nových tvorů. Podobně by se díky síťovým efektům mohla i část technologického gigantu stát opět dominantní. Divestice, tvrdí, musí být doplněny regulací, která tento účinek oslabí - například požadavkem, aby si uživatel jedné služby na zasílání zpráv mohl vyměňovat zprávy s další.
Dojde vůbec někdy na divestice s ohledem na uvedené překážky? Zdá se, že divestice v celém odvětví nejsou pravděpodobné, ale i Makan Delrahim, šéf antimonopolního odboru ministerstva spravedlnosti, 22. října řekl, že jsou „na stole“. vypadá zranitelně. Šije do mnoha průmyslových odvětví a vytváří si mnoho nepřátel. Zákaz podnikání se zdá být politicky relativně snadný. Nejpravděpodobnější obětí je . Skandály v oblasti ochrany soukromí a jeho role při distribuci dezinformací učinily z firmy cíl jak pro demokraty, tak pro republikány.
Argumenty proti jsou relativně jednoduché. Scott Hemphill a Tim Wu, právníci z New Yorku, s nimi již začali. S podporou Chrise Hughese, spoluzakladatele , ze kterého se nyní stal kritik této firmy, poskytli regulačním orgánům prezentace, ve kterých „dostupné důkazy naznačují, že od roku 2010 spustil program řady defenzivních akvizic s cílem zachovat si svou dominanci.“
Bez ohledu na právní argumenty bude těžké oddělit jednotlivé části. WhatsApp je stále samostatná entita, ale Instagram není. Využívá stejnou reklamní platformu jako sociální síť . A firma provazuje tyto své největší služby ještě pevněji k sobě tím, že slučuje jejich adresáře. Uživatelé budou brzy moci odesílat zprávy na WhatsApp. Cílem firmy je uživatelům usnadnit život. Kritici argumentují, že cílem je ztížit divestice. Aby se předešlo „nenapravitelné škodě“, vyzývají Hemphill a Wu regulační orgány, aby požádaly o předběžný příkaz, který by práce na jejich integraci ukončil.
Mark Zuckerberg, šéf , ví, že má na zádech terč. Pokud by byla Warrenová zvolena prezidentkou, řekl nedávno zaměstnancům, „pak bych se vsadil, že budeme mít právní problémy.“ Také by se vsadil, že on vyhraje, dodal. Zuckerberg by si ale možná měl přečíst, jak to bylo se Standard Oil. Rockefeller si to totiž také myslel - dokud nebylo příliš pozdě.
Zdroj: The Economist