Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak rozmontovat technologické titány

Jak rozmontovat technologické titány

28.10.2019 13:34
Autor: Redakce, Patria.cz

"Otče Lennone, máte nějaké peníze? Kupte si Standard Oil.“ To prý řekl John D. Rockefeller svému partnerovi v golfu, knězi, když se v roce 1911 doslechl, že Nejvyšší soud rozhodl, že jeho ropná společnost bude rozdělena na 34 menších firem. A byla to dobrá rada. Během několika let se hodnota těchto firem zvýšila trojnásobně. Čisté jmění společnosti Rockefeller, která vlastnila více než 25 % každé z nich, vzrostlo z přibližně 300 milionů USD v roce 1911 na 900 milionů USD v roce 1913, to je přepočteno v dnešních dolarech asi 23 miliard USD.

Někteří tvrdí, že rozdělení dnešních technologických titánů (Google, Amazon, Facebook a Apple) by rovněž mohlo otevřít cestu k obrovským ziskům. Pokud by byl zaveden nejradikálnější plán, který navrhuje Elizabeth Warrenová, přední kandidátka na prezidentku za demokraty, mohlo by toto rozdělení podle některých výpočtů vynést více než 2 biliony dolarů - zhruba polovinu dnešní hodnoty čtyř celých firem.

Jak rozmontovat technologické titány

Dvoubodové schéma Warrenové bylo sice představeno už v březnu, ale s tím, jak její kampaň nabírá na síle, se čím dál více dostává do centra zájmu. První bod je poměrně jednoduchý. Warrenová chce zvrátit technologické fúze považované za „nesoutěžní“ a vedené s cílem neutralizovat potenciální konkurenty. Týká se to hlavně Facebooku, který v roce 2012 koupil sociální síť Instagram za 1 miliardu USD a v roce 2014 zaplatil 19 miliard USD za službu WhatsApp. Obě z nich by se podle zasvěcenců mohly stát vážnými soupeři Facebooku. Cílem Warrenové není ale jenom zabránit dalším.

Druhý bod vyžaduje již delší vysvětlení. Technologičtí titáni jsou obvykle dvouhlavé saně. Nejen, že provozují vlastní trh, ale také na něm i sami soutěží. Amazon vlastní největší světový e-shop a prodává na něm produkty vlastní značky. Apple provozuje obchod s aplikacemi na iPhonech a zároveň nabízí také své vlastní aplikace. To tyto firmy podněcuje, aby propagovaly své zboží neférově, například tím, že jej zobrazují ve svých vyhledávačích přednostně.

Warrenová chce, aby provozovatelé jakéhokoli online trhu, který generuje roční globální příjmy ve výši více než 25 miliard USD, byly prohlášeny za „platformové utility“ a aby jim bylo zakázáno jak tuto platformu vlastnit, tak s ní i obchodovat. To by například znamenalo, že by Amazon musel divestovat své soukromé značky, zejména Amazon Basics. Apple by musel odříznout aplikace jako Mail a Mapy.

Přesné počty, nebo věštění z koule?

Určit dopady je složité. Analýza výnosů různých částí těchto titánů poskytuje jakousi představu o jejich hodnotě. Akcioví analytici, kteří se zabývají analýzou „součtu částí“, se také snaží odhadnout hodnotu částí firem pomocí firem těmto částem podobným. Jejich očekávání ale mohou být až přehnaně nadšená. Tento přístup může fungovat docela dobře pro divize, které mají velmi srovnatelné vrstevníky, jako je Instagram. V červnu Bloomberg Intelligence počítal s tím, že Instagram přinese 100 miliard dolarů (ačkoli někteří v Silicon Valley udávali číslo mnohem vyšší, kolem 200 miliard dolarů, kvůli jeho rychlému růstu). Brent Thill z banky Jefferies oceňuje divizi online retailu Amazonu (včetně Amazon Basics, ale bez svého tržiště) na téměř 200 miliard dolarů a kamenné obchody firmy (většinou Whole Foods) až na 6 miliard dolarů.

Pokud chybí dobré srovnání a finanční údaje, jsou takové odhady spíše uměním než vědou, říká Brian Wieser z Group M, největšího kupce reklamy na světě. Díky tomu je ještě těžší určit hodnotu reklamní divize společnosti Google jako celku (odhad Jefferies je 539 miliard USD). Warrenová ji chce rozdělit na reklamní trh a služby, které na něm provozuje. Ale ocenit její části je spíš věštěním. Tato firma žádná čísla neposkytuje.

To ale nejsou jediné problémy. WhatsApp, i přes přemrštěnou cenu, kterou za něj Facebook zaplatil, nevydělává příliš mnoho, což posouzení jeho hodnoty dále ztěžuje. A pokoušet se odhadnout cenu aplikací Apple a Google by bylo beznadějné.

Nejasnosti ohledně plánu Warrenové odhad celkové hodnoty po divesticích ještě více ztěžují. Pokud se Facebook musí rozloučit s WhatsAppem, proč by si měl nechat svou obdobnou službu Messenger? Nebo proč by si měl Apple ponechat iMessage? Obojí lze považovat za služby nad rámec jejich platformy. Stejně tak není jasné, co by se stalo s obchody na aplikace Applu a Googlu, anebo s cloudovými divizemi Amazonu a Googlu (Microsoft je v tomto ohledu konkurentem Amazonu). Například divestice webových služeb Amazonu by vytvořila druhou nejhodnotnější společnost na světě. Stála by 438 miliard dolarů, říká banka Morgan Stanley, to je asi čtyřikrát více než IBM.

Praktické problémy

Přestože většina analytiků předpokládá, že jednotlivé části mají větší hodnotu než celek, může být pravdou i přesný opak? Divestice by mohly hodnotu i zničit. Synergie by se vypařily, zdůrazňuje Amit Daryanani z finanční společnosti Evercore. Apple by už možná nemohl nabízet svůj silně integrovaný balíček hardwaru, softwaru a služeb, což je jeho hlavní konkurenční výhoda. Pokud by Amazon odřízl svou divizi cloud computingu, ztratil by své nejziskovější podnikání a ať už by zbylo cokoli, jednalo by se o méně atraktivní investicí. Rovněž není jasné, jak by trhy reagovaly, pokud by odprodeje měly oslabit síťové efekty - ekonomické síly, které umožnily velkým firmám zvětšovat se a být v digitálním světě všudypřítomné.

Ti, kteří si myslí, že mohou na divesticích vydělat, by v to neměli moc doufat. Politických a právních bariér je hodně. I kdyby Warrenová vyhrála příští rok volby, Senát by pravděpodobně zůstal pod vládou republikánů a mohl by podpořit radikální divestici. Druhá cesta, prostřednictvím regulačních úřadů, se zdá podobně problematická. Warrenová má v úmyslu jmenovat regulátory, kteří by rušili „nezákonné a nesoutěžní technologické fúze“. Pravděpodobně by však museli své případy předložit k soudu. Jak federální odvolací soudci, tak konzervativní většina Nejvyššího soudu jsou antimonopolními skeptiky.

Další brzdou by mohly být praktické potíže. Zákazy, které chce Warrenová uvalit na Amazon a Apple, aby nedocházelo ke zneužívání dominantního postavení, byly použity i v jiných průmyslových odvětvích. Americkým železnicím bylo zakázáno přepravovat komodity, které samy vyrábí, a bankám, aby se zapojovaly do obchodu. V digitálním světě jsou ale tyto hranice volnější a fluidní.

Bez platforem

Oddělit platformy od služeb, které na nich běží, zní elegantně. Jak ale rozdělit data, která technologičtí giganti nashromáždili? Co je součástí platformy, a co ne? Co se stane, když se hranice mezi nimi pohnou? Psaní zpráv lze charakterizovat jako funkci platformy sociálních sítí, ale také jako samostatnou službu. Když Microsoft spojil svůj operační systém Windows s webovým prohlížečem, což tehdy byly samostatné softwary, byla na něj podána žaloba. Dnes jsou prohlížeče obvyklou součástí operačního systému.

Strach z vedlejších efektů bude divestice brzdit. Plán Warrenové částečně stojí na myšlence právničky Liny Khan, která v roce 2017 vydala vlivný text s názvem „Antimonopolní paradox Amazonu“ a nyní radí antimonopolnímu podvýboru Sněmovny reprezentantů při vyšetřování velkých technologických společností. V posledním článku ale uvádí několik nedostatků tvrdé regulace. Rychle se rozvíjející technologie mohou způsobit, že divestice budou zastaralé. Pokud budou možnosti platforem omezené, mohou snížit své investice a zpomalit tak inovace. Přestože o těchto nedostatcích ví, říká, že „nejsou přesvědčivým argumentem k nečinnosti“.

A co víc, divestice samy o sobě nebudou ke zkrocení velkých technologií stačit. Harold Feld z levicového think-tanku Public Knowledge, upozorňuje na „problém hvězdic“. Některé hvězdice mají neuvěřitelnou schopnost regenerace - roztrháte je a jejích kousky rychle dorostou do zcela nových tvorů. Podobně by se díky síťovým efektům mohla i část technologického gigantu stát opět dominantní. Divestice, tvrdí, musí být doplněny regulací, která tento účinek oslabí - například požadavkem, aby si uživatel jedné služby na zasílání zpráv mohl vyměňovat zprávy s další.

Dojde vůbec někdy na divestice s ohledem na uvedené překážky? Zdá se, že divestice v celém odvětví nejsou pravděpodobné, ale i Makan Delrahim, šéf antimonopolního odboru ministerstva spravedlnosti, 22. října řekl, že jsou „na stole“. Amazon vypadá zranitelně. Šije do mnoha průmyslových odvětví a vytváří si mnoho nepřátel. Zákaz podnikání se zdá být politicky relativně snadný. Nejpravděpodobnější obětí je Facebook. Skandály v oblasti ochrany soukromí a jeho role při distribuci dezinformací učinily z firmy cíl jak pro demokraty, tak pro republikány.

Argumenty proti Facebooku jsou relativně jednoduché. Scott Hemphill a Tim Wu, právníci z New Yorku, s nimi již začali. S podporou Chrise Hughese, spoluzakladatele Facebooku, ze kterého se nyní stal kritik této firmy, poskytli regulačním orgánům prezentace, ve kterých „dostupné důkazy naznačují, že od roku 2010 spustil Facebook program řady defenzivních akvizic s cílem zachovat si svou dominanci.“

Bez ohledu na právní argumenty bude těžké oddělit jednotlivé části. WhatsApp je stále samostatná entita, ale Instagram není. Využívá stejnou reklamní platformu jako sociální síť Facebook. A firma provazuje tyto své největší služby ještě pevněji k sobě tím, že slučuje jejich adresáře. Uživatelé Facebooku budou brzy moci odesílat zprávy na WhatsApp. Cílem firmy je uživatelům usnadnit život. Kritici argumentují, že cílem je ztížit divestice. Aby se předešlo „nenapravitelné škodě“, vyzývají Hemphill a Wu regulační orgány, aby požádaly o předběžný příkaz, který by práce na jejich integraci ukončil.

Mark Zuckerberg, šéf Facebooku, ví, že má na zádech terč. Pokud by byla Warrenová zvolena prezidentkou, řekl nedávno zaměstnancům, „pak bych se vsadil, že budeme mít právní problémy.“ Také by se vsadil, že on vyhraje, dodal. Zuckerberg by si ale možná měl přečíst, jak to bylo se Standard Oil. Rockefeller si to totiž také myslel - dokud nebylo příliš pozdě.

Zdroj: The Economist


Čtěte více:

Facebook koupil firmu na ovládání strojů pomocí myšlenek
24.09.2019 9:34
Americká internetová společnost Facebook koupila firmu CTRL-labs, kter...
Frost: Velké technologické firmy se tlačí do financí, přinesou nová rizika a výhody
08.10.2019 10:35
Velké technologické společnosti vstupují do světa financí a mají příst...
Pod Microsoftí svící největší investiční tma?
09.10.2019 17:44
CNBC informuje o tom, že společnost Jefferies výrazně změnila svůj poh...
MIT: Zpochybněná kvantová dominance Googlu a její dlouhodobé důsledky
24.10.2019 11:35
Před měsícem se objevily zprávy, že Google dosáhl „kvantové dominance“...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
14.12.2019
9:06Víkendář: Paul Volcker, 1927–2019
13.12.2019
22:04Obchodní dohoda nepodpořila další růst na Wall Street
17:54Co se na trhu cení
17:14Obchodní dohoda je tu, ale také slušný zmatek na trzích. Americké akcie beze směru  
17:06USA a Čína: Počáteční obchodní dohoda je na světě
16:43Ondřej Martínek: Moneta kupuje Wüstenrot - vánoční dárek pro akcionáře?
15:56EU: Obchodní dohoda s Londýnem musí vyvážit práva a povinnosti
15:35Zlato šlo letos na dračku. Bude to příští rok podobné?
13:44Perly týdne: Začátek konce americké demokracie, protievropská centra a slovenský skok k eletromobilitě
12:14Cigarety asi zdraží i v příštích letech, MF chystá další zdanění
11:55Klimatická politika může z tržních valuací vymazat až 2,3 bilionu USD, vytváří také příležitosti
11:01Euforii na trzích přiživily britské volby, na tahu je nyní Čína  
10:58Německý tisk: Za sankcemi USA na Nord Stream 2 jsou jejich zájmy
10:01ČNB: Snížení rezervy na ochranu úvěrového trhu není nyní na místě
9:46Moneta: Akvizice Wüstenrot podepsána (komentář analytika)  
9:12Rozbřesk: Britští konzervativci drtivě vítězí, libra i euro posilují
8:58Moneta podpsala koupi Wüstenrot, v Británii vyhráli konzervativci a dohoda USA-Čína je naspadnutí  
8:39Summit EU se shodl na klimatické neutralitě, Polsko má výjimku
8:29Libra po britských volbách výrazně posílila vůči euru i dolaru
12.12.2019
23:23Konzervativci Borise Johnsona přesvědčivě vyhráli britské volby a mají absolutní většinu v dolní komoře Sněmovny

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data