Americká ekonomika má na rozdíl od Evropy jednu výraznou slabost. Jak tvrdí francouzský ekonom Thomas Philippon, Spojené státy upustily od svého dřívějšího antimonopolního kurzu (od kterého se naopak poučila Evropa) a to se nyní viditelně projevuje v řadě odvětví (viz poslední Víkendář). Možná u nás jako v evropské zemi tento problém monopolizace tolik nepociťujeme, i když třeba o fungování mobilního trhu se tu také dost diskutuje. Ale v USA je podle řady indicií situace někde úplně jinde.
Občas tu zmiňuji problém příjmové nerovnosti, který u nás také ani zdaleka nepociťujeme tolik, jako v některých vyspělých zemích, včetně USA. Podle některých názorů k němu přitom může znatelně přispívat právě vysoká tržní síla firem v některých odvětvích. Tedy síla, která stahuje příjmy směrem od zaměstnanců k ziskům korporátního sektoru na straně vstupů. A na straně výstupů stahuje nadbytečné renty od spotřebitele. K tomu se v dnešní ekonomice přidává několik úplně nových rozměrů, se kterými se regulátoři stále snaží popasovat – monopolizace dat a podobně.
Jde tedy o téma, které se týká celého hospodářství a to i oblastí, kde bychom jej možná ani nehledali. Ve zmíněném víkendáři se pak v souvislosti s monopolizací hovoří zejména o problému s regulací. Ale úplně nová studie „Exit Strategy“, kterou zpracoval Mark A. Lemley ze Stanford Law School a jeho kolega Andrew McCreary, poukazuje na to, že tendence k monopolizaci má možná širší kořeny.
Autoři studie konkrétně píší o tom, že pokud dnes v Silicon Valley vzniká nějaká nová společnost, její zakladatelů nejvíce uvažují o tom, jak proběhne exit. Tedy jakým způsobem ze společnosti odejdou. Celému odvětví přitom dominuje model daný fungování firem rizikového kapitálu. Ty sice často hovoří o IPO (vstupu nové společnosti na akciový trh), ale praxe vypadá jinak. Dominantním způsobem exitu je totiž prodej firmy nějaké existující společnosti.
Lemley dokonce tvrdí, že zejména u inovativních startupů je největší pravděpodobnost toho, že je koupí dominantní firma na trhu. Takové fungování věcí je pak podle vědce patologické, protože vede k neustále rostoucí koncentraci trhu, posilování dominantní firmy a její pozice na trhu. V konečném důsledku brzdí průnik nových technologií na trh a dominantní hráči „často kupují startupy jen proto, aby ukončili jejich činnost“.
Blog ProMarket (z University of Chicago Booth School of Business) se tématu monopolizace věnuje často a to zejména ve vztahu k významným technologickým společnostem. Nedávno se například v obsáhlé studii zaměřil na Uber a to, jak tato společnost používá, či zneužívá akademický výzkum pro své PR. Zmiňuje i to, že podobný přístup měly i jiné firmy, jako třeba .
Z firem, které dříve samy bojovaly proti dlouholetým zaběhlým pořádkům v některých odvětvích, se tak mohou rychle stát organizace, které všemi způsoby brání své nově zaběhlé a pro ně výhodné pořádky. K tomu přidejme třeba téma TBTF – velké mezinárodní banky jsou dnes nejednou ještě větší (a tudíž „nenapadnutelné a nepadnutelné“), než tomu bylo před poslední finanční krizí.
Čtenář se nyní možná ptá, kde je v doposud sděleném ona v nadpise avízovaná dobrá zpráva. Jde o následující: Mohu se mýlit, ale zdá se mi, že pro odstranění většiny, nebo snad všech podobných patologických jevů by stačilo jediné: Abychom se chovali podle příkazu „nečiň druhému, co nechceš, aby on činil tobě“.