Profesor financí a odborník na valuace firem a akcií Aswath Damodaran poukazuje na to, že rok 2019 přinesl řadu IPO mladých firem, jejichž kapitalizace ale dosahuje miliard dolarů. Ačkoliv jde často o společnosti z rozdílných odvětví, mnoho z nich má jedno společné: Hovoří se u nich o obrovském trhu.
Například u Uberu se tržní potenciál odhaduje až na 6 bilionů dolarů a o masivní příležitosti hovořila i společnost WeWork, jejíž pokus o IPO byl nakonec neúspěšný. Damodaran připomíná, že podobné příběhy o obrovských trzích se vyprávěly v osmdesátých letech v souvislosti s výrobci počítačů či třeba během technologické bubliny let devadesátých. Podle profesora ale podobné naděje mohou vést ke zklamání a investičním chybám.
Naděje související s obrovskými novými trhy mohou nakonec vytvořit past, která má podle Damodarana tři hlavní rysy. První z nich se týká chybné extrapolace prvotního rychlého růstu trhu do budoucna. Tato extrapolace přitom nebere v úvahu to, že trh bude postupně saturován, ani rozdělení konkurentů na úspěšné a na ty, kteří úspěchu nedosáhnou. K tomu se přidává téma nadměrné důvěry. Ta je problémem všude, ale podle Damodarana může být v tomto případě ještě palčivější. Potenciál velkého trhu totiž láká řadu podnikatelů a investorů, kteří mají ještě větší sklony k přílišné sebedůvěře a nadměrnému optimismu než běžní lidé.
Do třetice se k tomu všemu přidává „hra kolem nacenění“. Tato hra se hraje při IPO firem s potenciálem velkého trhu, nebere v úvahu rozdíl mezi hodnotou a cenou a točí se zejména kolem obecných ukazatelů, jako je očekávaný počet uživatelů či zákazníků. Neustále se poukazuje na tržní potenciál a neberou se v úvahu možné komplikace a chyby v odhadech. Výsledkem všeho je, že řada mladých firem „operuje v bublině přílišné sebedůvěry“ a přehání to s odhady svého potenciálu, tržeb a výsledků.
Praktickým příkladem uvedeného jsou internetové společnosti v roce 1999. Ty vnikaly jako houby po dešti s tím, že využijí obrovského nového trhu, dostávalo se jim pomoci ze strany fondů rizikového kapitálu a na trhu se těšily vysokým valuacím. Více než dvěma třetinám těchto společností, které se obchodovaly na trhu v roce 2000, ale nakonec podle profesora došla hotovost. A rovněž u firem jako došlo k prudkému poklesu kapitalizace a řada z nich zvažovala, zda svou činnost neukončí.
O obrovském trhu se hovoří také již od roku 2015 v souvislosti s internetovou reklamou. Zlomem tu byl příchod sociálních sítí, a to i díky přístupu k neustále se zvyšujícímu objemu klientských dat. Tento trh prudce rostl, nicméně Damodaran tvrdí, že jeho kalkulace už v roce 2015 ukazovaly, jak nerealistické jsou ceny akcií společností v tomto odvětví. Na jejich ospravedlnění by totiž celý trh s reklamou musel dosáhnout neuvěřitelné výše. K propadu cen těchto akcií sice nedošlo, ale očekávání jsou nyní umírněnější. Podle profesorových odhadů nyní ceny akcií firem zaměřených na internetovou reklamu implikují, že v roce 2029 by měl celý trh dosáhnout hodnoty téměř 600 miliard dolarů. V roce 2015 byly přitom ceny akcií nastaveny tak, že by této hodnoty měl dosáhnout již o čtyři roky dříve.
Damodaran poukazuje i na konopné akcie, jejichž celková kapitalizace nyní dosahuje 48 miliard dolarů. Je tedy asi desetkrát vyšší než účetní hodnota vlastního jmění těchto firem a přibližně dvacetkrát vyšší než jejich tržby. U všech těchto společností jsou vysoké valuační násobky postaveny opět na očekávání vzniku obrovského trhu, a to již došlo k výraznému snížení optimismu. Jak co se týče budoucí ziskovosti, tak funkčnosti podnikatelských modelů.
Damodaran v souvislosti s těmito příběhy tvrdí, že existuje tendence k příliš optimistickému odhadu budoucího trhu spojená s ignorováním konkurenčních tlaků. Tedy s ignorováním toho, že pokud bude trh skutečně atraktivní, bude lákat nové hráče, což se projeví na ziskovosti. Profesor také kritizuje přílišné zaměření na růst s tím, že pak firmy a investoři zapomínají na celkový fundament a fungující byznys model.
Zdroj: Blog Aswatha Damodarana