Americká American Water Works nebo evropský Suez. Firmy zabývající se vodním a odpadovým hospodářstvím, které by mohly profitovat z pokračujícího trendu směrem ke snižování odpadů a oběhové ekonomice, říká expert společnosti Fidelity International Saurabh Sharma. Ekonomika bez vody nemůže existovat a udržitelná ekonomika nemůže existovat bez řádného zpracování odpadu, prohlásil v rozhovoru s Patria.cz a poukázal na investiční okénka v tomto odvětví.
Patria.cz: Společnost Fidelity před nedávnem zveřejnila studii týkající se zpracování odpadu a cirkulární ekonomiky. Mohl byste nastínit některé konkrétní investiční příležitosti, které se v této souvislosti aktuálně naskýtají? Jaké společnosti budou z tohoto trendu pravděpodobně profitovat?
To, co se na trzích obvykle děje, je, že lidé mají krátkodobé zaměření a panuje zde mnoho šumu. Trh to narušuje a my někdy ztrácíme obecnější přehled o jiných strukturálních trendech. Jedním z takovýchto trendů jsou demografické změny. Globální populace dnes čítá 7,5 miliardy lidí a během zhruba 20 let naroste na 9,6 miliardy. Nezvýší se jenom poptávka po zboží a službách, ale také poptávka po tak základních potřebách, jako je voda a odpadové hospodářství.
Podle nás jsou voda a správa odpadů spojeny s historií lidstva. Když před tisíci lety vznikaly první civilizace, lidé našli údolí, v něm zdroj vody, kolem založili město a v něm systém likvidace odpadu. To se nezměnilo.
Proto se domníváme, že ve firmách v odpadovém hospodářství a ve vodárenských firmách leží investiční příležitosti. Rozlišujeme zde také pět hlavní strukturálních hybatelů, které tento trend poháněji. Prvním je rostoucí populace, především ve městech. V nich nyní žije polovina světové populace, do roku 2050 ale toto číslo naroste na 70 %. S příchodem člověka do města roste jeho spotřeba vody a produkce odpadu. Jinými slovy, není žádná ekonomika bez vody, a není žádná udržitelná ekonomika bez zpracování odpadu.
Dále je tu tlak na infrastrukturu ve vyspělém světě i v rozvíjejících se ekonomikách. Čtvrtým bodem je regulace, především nová regulatorika a systém zdravotní péče a jeho potřeby. Regulace těmto firmám vzhledem k nutnosti fungujícího systému zpracování odpadů dokonce pomáhají.
Dále tu je nedostatek zdrojů. Jedním z nich i voda: ačkoli tvoří 70 % planety, pitná je jenom 2,5 % a jenom 1,5 % je přístupná člověku. Investiční příležitosti vidíme i v nových technologiích a nové infrastruktuře, která bude vznikat.
Patria.cz: Mohl byste zmínit konkrétní jména firem, pro které by tento trend mohl být přínosný?
Firmami, které by investory uvažující o vodním nebo odpadovém hospodářství mohly nejdříve napadnout, jsou regulované utility. To je ale jenom jedna část příběhu. Na straně vody je možné investovat do firem od čerpání vody, přes její úpravu po její distribuci. Obdobně na úrovni odpadu je možné investovat do firem, které odpad sbírají, třídí, zpracovávají, recyklují, vyrábějí udržitelné obaly nebo energii z odpadu. Investovat lze tedy po celém hodnotovém řetězci.
Jako konkrétní případy bych zmínil některá velká americká jména. Je to třeba Waste Management, Inc., integrovaná americká firma ze sektoru odpadového hospodářství, nebo American Water Works, což je americká vodohospodářská utilita. V Evropě to je na příklad Suez či Pennnon Group, vodní a odpadový byznys v Británii, který v poslední době propírala média v souvislosti s procesem private placement.
Patria.cz: Jaké rozdíly spatřujete mezi vodním hospodářstvím v regionu střední a východní Evropy a ve vyspělých ekonomikách?
V Evropě, včetně té střední a východní, sice už infrastruktura existuje, ale velké rozdíly také, stejně jako ve vyspělém světě a rozvíjejících se ekonomikách, a to především z pohledu hospodaření s odpady. V některých rozvíjejících se ekonomikách se nesebere ani 50 až 60 % odpadu. Tady vidíme prostor pro novou infrastrukturu a na toto místo se nyní soustředíme. Investičních příležitostí tu není mnoho, protože tato oblast je na řadě míst v gesci místních samospráv. Města a obce se ale s narůstajícím odpadem nebudou schopny vyrovnat. V příštích letech se tedy uskuteční další privatizace v tomto odvětví. V této souvislosti bych zmínil i fakt, že Čína loni odmítla přijímat odpad z vyspělého světa. Ten se tedy bude muset o svůj odpad více starat.
Patria.cz: Jaké změny v odpadovém hospodářství se podle vás objeví nejdříve? Které z těchto změn by mohly být nejchoulostivější z hlediska jejich realizace a přijetí ve společnosti?
Podobně jako u většiny věcí je podle mě tím nejdůležitějším informovanost. Jaký odpad vzniká, kam míří. Povědomí bude narůstat i ve vládách, protože zpracování odpadu je velmi důležité pro udržitelnou ekonomiku a její chod. V zemích, kde infrastruktura chybí, bude potřeba ji vytvořit. Ve vyspělém světě, kde již existuje, nás čeká další krok: používat víc udržitelných odpadů a méně jednorázových plastů, zajistit řádné udržování infrastruktury jak u hospodaření s vodou, i s odpady.
Patria.cz. Budou takovéto investice pro firmy nákladné?
Vlastně ne. Investice v těchto firmách generují konstantní cash flow, protože, jak jsem již zmínil, odpad se zpracovávat musí. Nové příležitosti pro některé z těchto firem vytvoří také nové investice.
Jako příklad bych uvedl regulaci o úpravě balastní vody, což je voda sloužící ke stabilizaci nákladních lodí. Loď, která naloží náklad, nabere i tuto zátěžovou vodu, společně s rybami, baktériemi, a tak dále. Tato loď pak pluje z Evropy třeba do Asie, kde tuto zátěžovou vodu se vším, co je v ní, vypustí. Toto způsobuje velkou ekologickou nerovnováhu. Šest desítek států ale podepsalo dohodu, že budou zátěžovou vodu před vypuštěním čistit ještě na lodi. Tím se otevírá trh v řádu 50 miliard, který by se mohl v příštích letech vyšplhat i na 120 miliard. Takže ano, investovat se bude muset. Jsou tu ale také výhody plynoucí z těchto investic. Většina firem, které budou usilovat o takovéto investice, v podstatě generuje stabilní return on equities a hotovostní toky tu jsou ve většině případů hodně viditelné, přinejmenším když pokud se o investování zajímáme z pohledu aktivního investora.
Patria.cz: Motivace ke třídění odpadu a recyklování se mohou lišit. Jaké systémy motivování jsou podle vás nejefektivnější?
Jak jsem již zmínil, je to informovanost, povědomí. Největší motivací je snaha udržet ekonomiku udržitelnou a v chodu, protože bez funkčního odpadového hospodářství zkolabuje.
Zmínil bych také klimatickou změnu, což mají asi všichni v povědomí. Podle některých názorů dokáže přechod z fosilních paliv obsáhnout 55 % problému klimatické změny, zatímco zbylých 45 % tohoto problému vyřeší cirkulární ekonomika. Omezit odpad, znovu ho použít a recyklovat je motto, kterým se bude řídit řada zemí i spotřebitelů, především mileniálů, mezi kterými je povědomí o otázkách ESG obvykle větší. Povědomí ale narůstá i napříč rozdílnými demografickými kohortami.
Patria.cz: Konec igelitek zadarmo je jednou z takovýchto aktivit. Jsou takovéto změny životaschopné a změní opravdu něco?
Něco to vážně změní. Plasty jsme začali vyrábět v 50. letech minulého století. Od té doby jsme vyrobili zhruba 8,5 miliardy tun plastu. Zhruba 20 % je kolem nás, 20 % jsme recyklovali, hodně ho ale někde leží, spláchly ho třeba řeky. To je velký problém. Zhruba polovina obalového materiálu je z plastu, což je pochopitelné. Plast je levný, lehký a snadno přepravitelný. Musíme si ale uvědomit, co s plastem, který jsme vyrobili, děláme, jaká je jeho kvalita, a především že používáme plast, který je možné recyklovat. Plastové výrobky na jedno použití jsou obrovský zdroj obav. My vnímáme udržitelné obaly jako součást investičního univerza. Velká pozornost je tradičně upřena na výrobce spotřebního zboží, které se prodává v plastu. Ve Fidelity se ale domníváme, že je potřeba zapojit také výrobce chemikálií využitelných při výrobě plastu.
Patria.cz: Je Evropská centrální banka a její souputníci schopny nastínit hlubší význam této zelené kampaně? Do jaké míry jsou na ni firmy připravené?
Myslím si, že firmy připravené jsou. Povědomí o tom, že by měly používat více udržitelných obalů, narůstá i mezi výrobci zboží běžné denní spotřeby a zbytného zboží. Podle mě půjde o kombinaci všech těchto čtyř faktorů: spotřebitelů, investorů, tvůrců politik a firem samotných, kdo budou tyto změny realizovat. Vůli být součástí těchto změn pozoruju u všech těchto čtyř stran.
Patria.cz: Jak vnímáte situaci zpracování odpadu v kontextu současné epidemie koronaviru?
Jedním z pěti faktorů, které jsem zmiňoval, jsou potřeby v sektoru zdravotní péče. Ruce si teď máme mýt ještě pečlivěji než dříve. Jde o součást vodohospodářství a jde určitě o jednu z investičních příležitostí, které se nám naskýtají. V portfoliu máme firmy poskytující takovéto čisticí služby a služby řádného zpracování odpadu.
Povědomí o zpracování odpadu vzrostlo, když se nad tím ale zamyslíte, tak zdravotních rizik je v případě nedostatečného zpracování odpadu prostě příliš a přicházet mohou odkudkoli. Stále ale také přicházejí investiční příležitosti.
Saurabh Sharma, CAIA, MBA působí jako Associate Investment Director v akciovém týmu společnosti Fidelity. Úzce spolupracuje se správci akciových portfolií ve společnosti Fidelity v otázce strategií udržitelnosti. Zodpovídá za produktovou podporu a za propojení s klienty, jako je komunikace portfoliových strategií a stanovisek o dění na trhu.
Saurabh má za sebou 9 let v odvětví. Ve společnosti Fidelity působí od roku 2014, předtím pracoval jako akciový analytik ve společnostech GlobalData a v Copal Amba, což je součást Moody’s Analytics .
Saurabh vystudoval finance a účetnictví na univerzitě v Kalkatě, odkud má titul bakaláře. Titul MBA ve financích získal na institutu IBS v Indii. Kromě toho je držitelem titulu CAIA (Chartered Alternative Investment Analyst) a CFA (ICFAI), který uděluje institut Institute of Chartered Financial Analysts of India.
Rozhovor byl uskutečněn v Praze v úterý 10. března 2020, zpracovala jej Jana Knechtlová. Patria.cz ho vzhledem k naléhavosti situace po nástupu koronavirové epidemie vydává až nyní.