Ekonom Noah Smith poukazuje na nové studie zaměřené na vliv AI na trh práce, podle některých se projevuje zejména u mladých lidí (viz zde). Smith ale předkládá argumenty, podle kterých mohou být takové závěry ukvapené a dopad umělé inteligence je ve skutečnosti méně citlivý.
Autorem analýzy, podle které se AI nejvíce projevuje na zaměstnanosti mladých lidí, je Erik Brynjolfsson. Smith poukazuje na to, že podle této analýzy od konce roku 2022 zaměstnanost ve většině segmentů pracovní síly silně rostla. Pokles zaměstnanosti zaznamenali pouze velmi mladí pracovníci, kteří jsou zároveň silně vystaveni vlivu AI. Otázka je, jak lze skloubit tento fakt s nějakým rozumným příběhem o tom, co se vlastně děje.
Teoreticky je možné, že se firmy zdráhají propouštět své dlouholeté zaměstnance. Takže když umělá inteligence způsobí, že potřebují méně pracovní síly, reagují tím, že najímají méně lidí, místo aby přešly k plošnému propouštění. To ale nemůže vysvětlovat, proč by firmy houfně najímaly další 40leté zaměstnance. Takový se ale zdá být obrázek podle dat.
Představte si například, že jste manažerem v softwarové společnosti a uvědomíte si, že s příchodem nástrojů pro programování využívajících AI nebudete potřebovat tolik programátorů. Ano, pravděpodobně byste se rozhodli najmout méně těch 22letých, ale najali byste hodně nových 40letých? Pravděpodobně ne. A přesto data Brynjolfssona a jeho týmu ukazují, že přesně tohle se od roku 2022 děje.
Smith míní, že pokud se nám nepodaří vymyslet přesvědčivou tezi, proč by umělá inteligence měla nahrazovat pouze mladé, těžko můžeme uvedené závěry studie brát jako danou věc. K tomu dodává, že během jakéhokoli tříletého období se pravděpodobně najde nějaká skupina pracovníků, která si povede o něco hůř než ostatní. Nemůžeme pak ale na tyto skupiny jen tak ukazovat a tvrdit, že za jejich problémy může umělá inteligence.
Smith jako jednu z možných teorií, která by popsaný jev vysvětlovala, prezentuje i tu od Joshuy Ganse. Podle ní jsou zkušenosti doplňkem toho, co umělá inteligence dokáže. Ale formální vzdělání (což je vše, co mladí pracovníci mají) je tím, co přináší i umělá inteligence. Jinak řečeno, starší zaměstnanci těží z toho, když jim pomáhá AI, ale mladým tato technologie konkuruje. To by pak podle této teorie mimo jiné znamenalo jen to, že umělá inteligence činí školení na pracovišti mnohem důležitějším.
Jádrem studie, se kterou přišli Brynjolfsson a jeho tým, je následující graf. Ukazuje vývoj zaměstnanosti programátorů různých věkových skupin. Je z něj jasně vidět zlom, který nastal u těch mladších:
Zdroj: Noahpinion