Vysokofrekvenční tradeři prý udělají skoro všechno, aby měli co nejaktuálnější tržní data a nákupní nebo prodejní příkazy odeslali o milisekundu dřív než konkurence. Skleněná optická vlákna a rychlost 200 000 km za vteřinu už nestačí, protože sklo zpomaluje. Dalším krokem je spojení přes mikrovlny, kde se signál šíří vzduchem. Bez problémů není ani toto spojení. Mikrovlny vyžadují viditelnost mezi přijímačem a vysílačem, jinak se začnou ztrácet. Napsala o tom agentura Bloomberg.
Naděje proto vyvolává spolupráce dvou konkurenčních telekomunikačních společností, která by traderům mohla zajistit větší přístup k experimentálním bezdrátovým signálům, které by dokázaly přeletět oceán.
Potřebovat k tomu budou delší vlnovou délku než mirkvlny, konkrétně krátké vlny, která se odráží od vrstvy atmosféry a od vodních ploch.
Ani toto řešení ale není dokonalé. To těchto vln je totiž možné nasypat jenom zlomek dat než do vlákna. Za sekundu tak přenesou zhruba jeden kilobit, nikoli gigabity. A část signálu se může ztratit.
Podle start-upu Raft Technologies, který sídlí v Tel , se ale tento trade-off vyplatí. Tato firma o sobě tvrdí, že data na krátkých vlnách dokáže poslat z Chicaga do Frankfurtu na 31,4 milisekundy. Je to prý o 4,5 milisekundy rychleji, než je nejlepší cesta vláknem, která je aktuálně k dispozici.
Pro odvětví, kde se o úspěchu často rozhoduje v řádu milisekund, je to ale věčnost. Kromě toho je spolehlivost jejího signálu 85 %, zatímco u vlákna to je 100 %. Vlákno ale prý klienti mohou použít jako paralelně běžící zálohu pro případ selhání.
Aby rozšířila dosah, spolupracuje Raft s firmou McKay Brothers International, která se specializuje na mikrovlnné antény. Společně budou přenášet informace o obchodování s futures kontrakty na Chicago Mercantile Exchange do londýnských datových center. Firma McKay, kterou založili dva fyzici s doktorátem z Harvardu, pak prožene tyto signály vlastní datovou platformou a zkombinuje vlastní síť krátkých skoků na mikrovlnách s transatlantickým skokem Raftu.
Zákazníky najdou mezi algoritmickými vysokofrekvenčními tradery, kteří pročesávají tržní data s cílem najít a vytěžit z nich nesrovnalosti v cenách. Záleží tu na milisekundách, protože mezery mohou mít jepičí život a zmizet ihned, když si jich všimne někdo s rychlejším počítačem a rychlejším spojením. Konkurence je v tomto oboru tak velká, že právní bitka se může rozhořet i kvůli umístění antén, nauštěných v okolí datových center.
“Jasnou strategií je čistá arbitráž,” uvedl Haim Ben Ami, generální ředitel Raftu. Krátké vlny už asi možná využívají některé hedgeové fondy ve svých vlastních, soukromých sítích, tvrdí Ben Ami. “Samozřejmě to ale neposkytují jako službu,” podotýká.
Uprostřed globální pandemie a ekonomické krize může vypadat zvláštně, že někdo podepíše smlouvu o tom, jak vybudovat drahou síť, která neumí nic jiného, než přesouvat tržní data o další nezachytitelnou chvilku rychleji. Ben Ami ale tvrdí, že tak velký zájem ještě nikdy nepozoroval. Návštěvnost sítě Raftu stoupla od února do března o 3500 %, jak se klienti snažili vyrazit z cenových výkyvů na trzích další peníze.
Úprk od transoceánských spojení přes vlákno ale zatím nečekejte, píše Bloomberg. Omezení z hlediska šíře pásma na krátkých vlnách je pro moderní vysokofrekvenční strategie velkou překážkou, tvrdí Christina Qi, zakládající partnerka hedgeového fondu Domeyard LP. I tak jde ale podle ní o technologii, kterou její firma sleduje.
Zdroje: Bloomberg