V Evropě roste množství peněz na účtech. Lidé na hospodářskou nejistotu a společenské změny vyvolávané koronavirové krizí reagují spořením. A ekonomové se obávají, že na záchranu padající evropské ekonomiky tentokrát nepřispěchají. Míra úspor v březnu ostře stoupla ve čtyřech z pěti největších evropských ekonomik, čímž překonala dlouhodobé průměry.
Francouzští střadatelé si dali v březnu stranou skoro 20 miliard EUR, ukazují data ECB. Dlouhodobá průměrná měsíční změna byla u bankovních vkladů přitom 3,8 miliardy EUR. Italští střadatelé si dali v březnu stranou 16,8 miliardy EUR. V italském případě je dlouhodobá průměrná měsíční změna 3,4 miliardy. Španělské domácnosti ušetřily 10,1 miliardy EUR proti měsíčnímu průměru 2,3 miliardy. Data britské centrální banky pak ukazují, že bankovní vklady britských domácností poskočily v březnu o 13,1 miliardy liber. Byl to vůbec největší měsíční nárůst.
V Německu naopak bankovní vklady prudce klesly. V tomto případě to však signalizuje, že německé domácnosti nechávaly peníze pod polštářem. Němci to tak v krizích mají rádi. Podobný jev nastal i na vrcholu finanční krize z roku 2008.
„Toto je jeden z velkých makroekonomických problémů, totiž jak dlouho budou domácnosti odkládat výdaje,“ uvedl na webináři z minulého týdne hlavní ekonom ECB Philip Lane.
Prudký nárůst úspor v bankách naznačuje, že spotřebitelé by nemuseli dát takový prostor rekonvalescenci ekonomiky postavené na spotřebě. Prognózy Evropské komise naznačují, že vysoká míra úspor s námi v tomto roce zůstane, i když řada Evropanů se během roku možná ještě rozhodne utrácet. Podle těchto odhadů, uveřejněných v jarní makroekonomické prognóze, stoupnou úspory domácností z loňských 12,8 % disponibilního příjmu v tomto roce na rekordních 19 % . Příští rok by mohly spadnout někam k 14,5 %.
„Hodně domácností nahromadilo v posledních několika týdnech nedobrovolně úspory, takže jejich bankovní rozvahy budou zdravější než před krizí,“ uvedla podle FT Melanie Debonoová, ekonomka Capital Economics. „Hodně se jich ale bude zdráhat utrácet stejně bezstarostně jako v minulosti, protože se budou pořád obávat zalidněných míst, hromadné dopravy a cestování do zahraničí,“ podotkla také.
Německá pojišťovna předpovídá, že do konce roku 2020 budou mít evropští střadatelé pořád na účtech dodatečných 400 miliard EUR, což by odpovídalo 3 % unijní ekonomiky.
Podle této pojišťovny klesla soukromá spotřeba ve většině Evropy o více než třetinu. Obrovská nejistota kromě toho mění způsoby uvažování a ukládání peněz, tvrdí její hlavní ekonom Ludovic Subran. „Čím déle setrváváme v tomto zpomaleném modu, tím více se tyto změny zapíšou do lidského chování.“
Někteří centrální bankéři a ekonomové říkají, že spořicí tendence by mohly mít i pozitivní účinek: větší úspory domácností by mohlo jít nasměrovat do investic do státních dluhopisů. To by obratem mohlo zafungovat jako opora pro obrovské množství dluhu, který teď řada zemí potřebuje nabrat, aby financovala svoji odpověď na pandemii.
ECB očekává, že úroveň evropského vládního dluhu stoupne o zhruba 20 procentních bodů v poměru k HDP. Její šéfekonom Lane ale vyjádřil naději, že evropští šetřílci si nakonec trochu tohoto dluhu nakoupí.
„Jak ukázaly příklady Číny a Japonsko, kterým (během hospodářských krizí) také stouply úrovně zadlužení, pokud velkou část dluhu drží domácnosti v domovských zemích, vysoké veřejné zadlužení negeneruje vnější hospodářský tlak,“ uvedl Lane v nedávném rozhovoru s nizozemským listem De Telegraaf.
Prodej italského dluhu z minulého týdne byl možná prvním signálem, že dodatečné drobné úspory nacházejí cestu i na trhy s domácím dluhem. Investoři si rozebrali dluhopisy za rekordních 22 miliard eur, z toho dluh za 14 miliard eur koupili právě drobní investoři.
Nadto přicházejí náznaky o postupném návratu těch, kdo jsou ochotni „pustit chlup“.
V Německu se počet zákazníků, kteří vkročili do kamenných obchodů, ve druhém květnovém týdnu zvedl na nejvyšší hodnoty od začátku karanténních opatření v polovině března. I tak ale zůstává 38 % pod průměrem na začátku roku. V Itálii se už také zákazníci vracejí, i když pomaleji. V půlce května jich bylo v obchodech o více než 60 % méně v porovnání s prvními dvěma měsíci roku.
A něco se pořád prodává.
Třeba kola, tvrdí Ismail Cakal, majitel obchodu s osobními koly ve Frankfurtu, s tím, jak se lidé v německém finančním centru snaží vyhnout hromadné dopravě. Poptávka šla prý raketově nahoru a některé letošní modely jsou už vyprodané. „Pro nás byly minulé týdny jednoduše šílené,“ dodal podle FT.
Zdroj: FT