V roce 1914 se podle níže uvedené mapy dalo do pěti dní dostat z Velké Británie v podstatě do celé Evropy. Do deseti dní jste se dostali na východní pobřeží USA, do Austrálie to trvalo 40 dní. Mohli bychom pouvažovat nad tím, že ještě nedávno byly časové vzdálenosti globálních cest úplně někde jinde, než v roce 1914. Ale poslední měsíce a týdny je v nejednom případě mohly posunout zpět ke standardu počátku minulého století. Uvedenou mapu jsem ale chtěl ukázat hlavně proto, že se mi jednoduše líbí. A má přece jen alespoň volnou vazbu k tomu, o čem jsem chtěl zauvažovat dnes: K bitcoinu a bublinám.
Zdroj:
Ona vazba je jednoduchá – onen posun od roku 1914 v dopravní a samozřejmě dlouhé řadě jiných oblastí nastal na základě technologického pokroku. A od něj je již jen kousek k tématu, kterým se zabývá nová studie. V podstatě tvrdí, že technologickému pokroku a inovacím mohou prospívat cenové bubliny a vlny nadšení a zklamání.
Ona studie zmiňuje, že bitcoin je jedním z nejzajímavějších technologických průlomů a společensko-ekonomických experimentů posledních desetiletí. Chtěl bych zmínit, že to již je delší čas, co jsem se tu bitcoinu věnoval a moje výchozí teze byla taková, že kryptoměnám obecně by prospěla spíše menší pozornost investorů a hlavně spekulantů. Tedy to, kdyby kryptoměny neprocházely opakovaným nafukováním a praskáním bublinek, které zvyšují jejich volatilitu, a tudíž ničí to, co by mělo být teoreticky jednou z výhod kryptoměn nad tradičními měnami: Stabilitu a pevnost. Nebo jejich funkci jako uchovatele hodnoty, chcete-li. Ona studie tvrdí ale v podstatě opak – bubliny bitcoinu prospívají.
Tobias Huber a jeho kolega Didier Sornette v následujícím grafu identifikují konkrétně pět bitcoinových bublin:
Zmínění ekonomové pak hovoří o hypotéze sociálních bublin. Konkrétně o tom, že opakující se bubliny mohou generovat vlny dalšího zájmu, nadšení a investic s tím, že tyto cykly v konečném výsledku podporují technologické objevy, inovace. Přesně k tomu podle nich došlo u bitcoinu. Takže je dost dobře možné, že jsem se ve svém pohledu mýlil. O možných pozitivních dopadech bublin se v podobném duchu konec konců nehovoří poprvé.
Můžeme se tak zvídavě ptát, zda pomohla technologiím technologická bublina devadesátých let. Zda pomohla realitnímu trhu hypotéční bublina, či dokonce tulipánům tulipánová mánie. Může nás také napadnout, zda bychom se tedy neměli obecně radovat z toho, že stoupá volatilita trhů. A v souvislosti s uvedenou mapou se vyloženě nabízí úvaha o pozitivních efektech železniční mánie z poloviny devatenáctého století.
Vždy nakonec ale dojdeme k tomu, že nevíme, co by se stalo bez bubliny. Jak moc by se například budovaly železniční spoje bez euforie, nadšení a optimismu oné doby? Kolik z nových tras by dávalo skutečně ekonomický smysl a kolik by bylo plýtváním? Vznikl by vůbec bitcoin bez euforie a nadšení jeho zastánců? Nemám potuchy a je možné, že každá bublina je k něčemu dobrá.
Ze studie si ještě dovolím ukázat následující graf, který černou křivkou ukazuje vývoj ceny bitcoinu. Pokud pak v danému období dominují teplé barvy, ukazuje to na velký objem krátkodobých transakcí, zvyšující se podíl studenějších barev ukazuje na rostoucí podíl dlouhodoběji držené měny. Studené barvy trendově rostou, ale během každé bubliny se přechodně znatelně zvyšuje podíl teplých:
