Paul Krugman na Substacku píše o svém rozhovoru s Martinem Wolfem zaměřeném na umělou inteligenci a řadu dalších souvisejících témat. Wolf na začátku uvedl, že „jeden expert na nové technologie nehovoří o umělé inteligenci, ale o stochastickém papouškovi.“ Krugman k tomu dodal, že „to, čemu říkáme umělá inteligence, v tuto chvíli ve skutečnosti inteligencí není.“ Fakticky jde o modely, které v podstatě absorbují ohromné množství dat a aplikují na ně velmi chytré algoritmy.
Tyto modely AI pak dokážou odpovídat na otázky kladené v našem jazyce, a to podle Krugmana není žádná maličkost. Wolf zmínil Alana Turinga, který hovořil o tom, že počítač považujeme za inteligentní, pokud si ním můžeme vyměňovat informace. A reaguje podobně jako lidská bytost, takže nejde rozlišit, zda jde o stroj, nebo o člověka. To ukazuje na důležitou otázku, jak vlastně definovat inteligenci. Pro Wolfa je přitom nejdůležitější to, co AI skutečně dovede. „Dostávám informace od Demise Hassabise, který pracuje v DeepMind. Nadchla ho schopnost počítačových programů, které jsou schopny vykonávat opravdu hlubokou vědeckou práci.“ „Nevím, jestli je to inteligence, ale každopádně jde o mimořádně užitečnou věc,“ dodal Wolf.
Krugman navázal s tím, že „nyní máme programy, které Turingovým testem docela snadno projdou, a přesto si nemyslíme, že jsou to lidé.“ A diskuse se pak otočila směrem k tomu, jak AI může měnit ekonomiku, trh práce a postoje lidí ke strojům a novým technologiím. Wolf v této souvislosti řekl: „Vraťme se k historii, vraťme se k ludditům z počátku 19. století. Ti byli hnutím dělníků proti zavádění strojů v textilkách. Když si přitom vybavíme celou historii zavádění strojů a inovací, pokaždé si lidé říkali, že pracovní místa jimi budou zničena, že přijde masové nezaměstnanost. Našli jsme ale pokaždé nové způsoby, jak utratit naše příjmy, a nakonec vše vedlo k celé řadě nových pracovních míst, které si dříve nikdo nedokázal představit.“
Krugman navázal s tím, že „v USA máme nyní více instruktorů jógy než horníků“. To je příklad toho, jak zanikají stará pracovní místa a vznikají nová s tím, jak přichází nové technologie a změny. „V 90. letech probíhalo jedno z období, kdy si všichni byli jistí, že masová nezaměstnanost je už za rohem, protože probíhá deindustrializace… Technologická nezaměstnanost láká pozornost, ale zdá se, že k ní nikdy doopravdy nedochází, s výjimkou velmi lokálního vývoje.“ Wolf zase uvedl, že „v 50. letech bylo zhruba 40 % britské pracovní síly zaměstnáno v průmyslu, převážně ve výrobě, a nyní je to asi 10 %.“
„Selský rozum je ve skutečnosti jednou z věcí, ve kterých se zdá, že umělá inteligence je docela špatná. A je to něco, v čem jsou lidé docela dobří,“ myslí si Krugman, a proto je podle něj také těžké odhadovat, co vše bude AI dělat a jaký má celkový potenciál. K tomu poukázal na období zavádění elektrické energie, které se ukázalo jako skutečně revoluční technologie a nástroj. „Změnila všechno, ale trvalo to asi 40 let, než se dostala do továren, změnila jejich chod, byly vyrobeny vhodné motory a všechny další stroje a přístroje v domácnostech. Je to jen dlouhý, pomalý proces, během něhož také přichází adaptace pracovní síly a nová pracovní místa.“ Možná nyní podle ekonoma procházíme podobným procesem a dopady budou také velmi velké. Ale také budou trvat déle, než si myslíme.
Více v zítřejším Víkendáři.
Zdroj: Substack Paul Krugman