Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Velké inflační zmatení

Velké inflační zmatení

07.08.2020 17:39

Jamie Merchant má docela trefnou poznámku k Moderní monetární teorii: Jak její zastánci, tak odpůrci ji podle něj vnímají jako teorii peněz, teorii monetární (jak název napovídá). A neustále se dohadují, kdo z nich má pravdu. Jenže fakticky jde o „teorii státu“. Dnes trochu více o inflaci, či spíše inflačním zmatení.

Začal jsem poznámkou o MMT, protože úvahy o ní jsou stále relevantnější. Zastánci MMT v principu tvrdí, že stát může své deficity pokrývat tiskem peněz, jediným limitem je mu inflace. Dokud tedy nehrozí vysoká inflace, může vláda tímto způsobem financovat dlouhou řadu projektů a programů. A inflace samotná je pak dána zejména tím, jak firmy a zaměstnanci soupeří větší podíl na příjmech. Jde o takový mix řady teorií, v některých oblastech docela středněproudých, někdy zase neobvyklých s tím, že středobodem všeho je právě inflace. A poslední dobou se hodně diskutuje o tom, že MMT již byla fakticky uvedena do praxe tím, jak mohutně se nyní v některých zemích monetárně a fiskálně stimuluje.

Můj pohled na další vývoj inflace jsem tu prezentoval již před časem. Že jde o téma pro veřejnost stále zajímavější, ukazuje třeba následující graf s počtem vyhledávání tohoto hesla:

teorie  <a class=inflace zmatení monetární" src="/Fotobank/80bb87c2-7fb4-4ceb-86ae-e61a256a8620?width=500&height=559&action=Resize&position=Center" />

Na téma budoucí inflace se můžeme dívat i tak, že půjde o výsledek toho, (i) jak budou nastaveny inflační cíle a (ii) jak se centrálním bankám bude dařit je dosáhnout. V posledních letech toho často schopny nebyly, ale z druhé strany – nebyly schopny inflaci zvednout na cíl. Hodně se v této souvislosti hovoří o tom, že "centrálním bankám došly náboje“ a podobně. Já se na tuto věc dívám trochu méně černobíle – z čistě technického hlediska monetární náboje nemohou dojít nikdy. Jde jen o to, co je společensky a politicky průchodné, a také o to, co je, řekněme, uřiditelné. I v této souvislosti jsem zmiňoval MMT, protože proti ní stojí možná zejména neurčitý pocit, že s tímto přístupem by se věci mohly lehce vymknout kontrole. A to nejen na úrovni inflace – viz ona zmínka o tom, že než o pouhou teorii monetární jde spíše o teorii státu.

Těžko se strefuje do cíle. A ani pořádně nevíme, kam jej nastavit

Jak je to s oněmi inflačními cíly? V principu mohou zůstat tam, kde jsou. Mohou být sníženy, či naopak zvýšeny. Ti, kteří se kloní k poslední možnosti, většinou argumentují tím, že takový krok by zvýšil prostor pro snížení sazeb v době, kdy by bylo třeba ekonomiku stimulovat: Pokud by inflace nebyla na 2 %, ale třeba na 4 %, výše by byly i nominální sazby na vrcholu cyklu, a tudíž by existoval větší prostor pro jejich pokles (na spodku omezený cca nulou).

Mohli bychom pak také tvrdit, že tento posun inflačního cíle by tak eliminoval „nepříjemnosti“ spojené s kvantitativním uvolňování, s negativními sazbami, a podobně. Přijdeme ale i na protiargumenty a systematicky se tématu věnuje „Raising the Inflation Target: How Much Extra Room Does It Really Give?“ z července letošního roku. Její autoři tvrdí, že monetární přínosy zvýšení inflačního cíle ze 2 % na 4 % by nedosahovaly ekvivalentu dalších 2 procentních bodů, ale jen asi 0,5 – 1,6 procentního bodu. Příčinou je, že v prostředí vyšší inflace dochází k častějšímu pohybu cen a monetární politika tak ztrácí svou „potenci“. Pokud by měl být prostor pro monetární politiku zvýšen o ekvivalent oněch 2 procentních bodů, musel by inflační cíl vzrůst až na 5 %.

V dubnu letošního roku zase spatřila světlo světa „Does Low Inflation Pose a Risk to Economic Growth and Central Banks Reputation?“ v níž Marek Dabrowski také poukazuje na to, že ve vyspělých zemích se inflace již nějaký čas pohybuje pod historickým standardem a pod cíli. Podle jeho názoru ale nehrozí deflace a podstřelování inflačního cíle ani nepoškozuje kredibilitu centrálních bank. Ty by se tak neměly snažit o zvednutí inflace zpět k 2 %, ale naopak by jej měly snížit a vysvětlit tento krok veřejnosti. Důvěryhodnost centrálních bank je pak podle ekonoma ohrožena spíše populistickými tlaky a také tím, že dostávají další a další mandáty nad rámec cenové stability.

Tvrzení a závěry této studie tedy stojí mimo jiné na zpochybnění tradičních argumentů pro cca 2% inflační cíl. Mezi ně patří třeba názor, že je vhodné udržovat v ekonomice určitou inflaci kvůli rigiditě mezd a cen (směrem dolů). Inflace tak umožňuje dosáhnout reálnou flexibilitu – reálný pokles některých cen a mezd i v prostředí této rigidity. Ekonom na to ale namítá, že současné trhy a ekonomiky jsou vysoce konkurenční. A zrovna tak podle něj neplatí, že v prostředí nízké inflace roste riziko pádu do deflace.

Se vší tou teorií a daty...


V principu by to mělo být jednoduché: Na základě teorie a praxe nastavit pro ekonomiku nejvhodnější inflační cíl. A na základě teorie a praxe jej dosahovat. Realita vypadá jinak, sporů a zmatení je přes všechny teorie a data (a vyhledávání na Googlu – viz výše) asi více než shody a jasnosti. A můžeme tak uvažovat o tom, že monetární (a potažmo všechny ekonomické) teorie nejsou vlastně o tom, o čem se zdají být (jako MMT není o věcech monetárních – viz úvod). Již jsem to tu nějaký čas nezmiňoval, tak si dnes dovolím připomenout: Jak říkal Einstein, vážné problémy nelze vyřešit na té úrovni, na které vznikly. A možná to můžeme trochu doladit: Ne na té úrovni, na které se zdá, že vznikly.

 

Čtěte více:

Dluhy a „kritická“ hranice 100 % HDP
31.07.2020 17:20
Michael Pettis nedávno poukazoval na to, že rostoucí příjmová nerovnos...
Jaká je ta nejlepší inflace? A jaká bude?
03.08.2020 17:20
Kdysi jsem četl jednu studii, na jejíž název si již nepamatuji, ale je...
Nikola, Tesla a akciové modly
04.08.2020 18:24
Ředitel společnosti Nikola hovořil na CNN Business o tom, jak se jeho ...
Budoucnost Googlu
05.08.2020 17:41
The Economist přinesl před pár dny obsáhlé pojednání o Googlu. Poukazu...
Trh jako v roce 2000? Jen na povrchu
06.08.2020 17:31
Po dvaceti letech jsme se dostali zpět do doby, kdy pět největších spo...

Váš názor
  •  
    08.08.2020 11:08

    Podstata MMT spočívá v řešení jednoduché otázky: chceme v krizové situaci podstoupit dočasné riziko inflace, v době kdy hrozí deflace, nebo chceme pouze jistotu, že se ekonomika zhroutí? Jinak MMT není teorie státu. MMT je komplexní peněžní teorie, která bere v úvahu, že tržní ekonomika funguje v právním a peněžním rámci daném státem, který zde není jen v roli toho, kdo určuje pravidla. Stát v rámci MMT teorie působí plnohodnotně (tedy bez omezení prázdnou doktrínou fiskální odpovědnosti) na tržní ekonomiku prostřednictvím fiskální ekonomiky a ČNB je státní institucí, která ovlivňuje ekonomiku svojí monetární politikou. Jediným společným cílem obou politik je pak cenová stabilita - plnění inflačního cíle. Současně platí, že centrální banky skutečně narazili na zcela neprolomitelné limity monetární politiky, kdy nominální úrokové sazby (z důvodu existence hotovosti) nemohou významně klesat do záporu. Právě proto MMT zapojuje v této situaci do hry fiskální politiku, která je dle dřívějších názorů "limitována" nesprávným pojetím fiskální odpovědnosti. MMT ale fiskální politice tyto limity nestanovuje. Jediným limitem fiskální (i monetární) politiky je právě fiskální odpovědnost za dosahování téhož inflačního cíle inflačního cíle, jaký sleduje centrální banka. Monetární politika centrální banky je základním nástrojem k dosahování inflačního cíle, jakmile však monetární politika narazí na své limity, musí nastoupit politika fiskální. Je to jednoduché. Ostatně vzhledem k mé definici MMT uvedené v úvodu, v podstatě nemáme na výběr. :-) Jediná změna, kterou MMT přináší je jiný obsah fiskální odpovědnosti, kdy nově bude za fiskálně odpovědné považováno dosahování inflačního cíle (prakticky půjde o koordinaci fiskální politiky s monetární politikou centrální bankou), nikoliv dosahování jakéhosi abstraktního ničím nepodloženého poměrového ukazatele ve formě podílu státního dluhu k HDP.
    Richard Fuld
  •  
    07.08.2020 19:11

    Já bych řídil ekonomiku pomocí "peněz z vrtulníku". Pokud by inflace poklesla např. pod 2%, tak bych postupně připisoval plošně všem na účet nějakou částku. Až by inflace překročila 2%, připisování bych ukončil. Z těchto peněz by se státu odváděla daň. Časem by se zjistilo, jaká sazba daně je optimální pro hladký chod ekonomiky. Regulovat inflaci pomocí "peněz z vrtulníku" je citlivější než současné QE, protože o inflaci rozhodují svými nákupy masy, nikoli boháči. Současné QE rozevírá nůžky mezi chudými a bohatými, zatímco "peníze z vrtulníku" by je uzavíraly. Mám kamaráda, který kupoval obrazy např. za 200 tisíc a nyní mají cenu 5 mil. Myslím si, že bez QE v současné podobě by nárůst ceny nebyl tak velký, takže dochází k deformacím na trzích.
    Jan47
    •  
      08.08.2020 11:18

      Princip intervencí státu prostřednictvím fiskální expanze jste popsal v podstatě přesně. Gratuluji k pochopení tohoto dynamického a efektivního zasahování státu do ekonomiky v krizi. MMT stojí v podstatě na obdobných základech. Komu budou určeny peníze, které mají za cíl pomoci ekonomice v krizi je samozřejmě klíčové, přesně jak zmiňujete. Nicméně obecně podle mě platí, že Vámi zmiňované změny fiskální politiky by se měly uplatňovat až teprve po vyčerpání možností monetární politiky, tedy poté co sazby klesnou k nule, nikoliv v situaci, kdy ještě existují efektivní možnosti monetární politiky. Avšak i o tomto aspektu přednosti monetární politiky by se dalo také diskutovat. :-)
      Richard Fuld
      •  
        08.08.2020 13:17

        Díky, je pro mne příjemná diskuze s člověkem, který vychází z logických úvah a nikoli z ideologických předsudků. Můj příspěvek je samozřejmě zjednodušením. Chtěl jsem jen naznačit, že řešení vidím v nějaké formě nepodmíněného příjmu. Pokud byla nízká zadluženost, stačilo regulovat ekonomiku nastavením sazeb CB. Když byl úrok nízký, tak to bylo pro lidi výhodné si půjčit. Když byl vysoký, půjčky omezovali. Sami tak rozhodovali o distribuci peněz od bank k nim. Dnes je značná část lidí po uši v dluzích a za další půjčky nemají čím ručit. Regulace ekonomiky sazbami CB už není možná, neboť by výraznější zvýšení sazeb znamenalo bankrot pro mnoho zemí. Dnešní „rozvinutý kapitalismus“ však dodávání likvidity do ekonomiky nutně potřebuje. Dodávat ji jen bohatým není řešením. Distribuce peněz širokým masám by bylo efektivní a stačil by zlomek likvidity dodávané současným způsobem. Jsem si však vědom, že je to utopie, neboť zájmy nejmocnějších nadnárodních kruhů se liší od zájmů mas a mocní rozhodují, co bude.
        Jan47
        •  
          08.08.2020 13:36

          Ještě k těm sazbám, samozřejmě s Vámi souhlasím, že je třeba napřed využít poklesu sazeb k nule. Prostor pro řízení inflace tímto způsobem je však velice úzký.
          Jan47
    •  
      08.08.2020 9:50

      QE se politikum libi vic. Ti radi dotuji a prerozdeluji. Penize z vrtulniku uz nejde prerozdelit, to by socialiste neunesli.
      Trade4fun
Aktuální komentáře
04.10.2024
13:26Než otevře Wall Street: ZIM, Summit Therapeutics, Spirit Air  
11:57Brusel má zelenou k zavedení cel na čínské elektromobily, proti nebylo dost zemí
11:23Čína je připravena na fiskální bazuku v hodnotě 1,4 bilionu dolarů, tvrdí špičkový ekonom
10:14Akcie i dluhopisy v klidu vyhlížejí dobré zprávy z trhu práce  
9:06Rozbřesk: O tom, co pro Okunův zákon v USA letos nebude platit. Strach z úderu na íránská ropná zařízení posílá ropu o 5 % výše
8:55Čínské akcie dále rostou, investoři čekají na zprávu o mzdách v USA a futures jsou smíšené  
6:27Invesco: Oslabení nebo normalizace ekonomiky?
03.10.2024
22:01Indexy poklesly i přes rally na Nvidii  
17:32„Levnější“ dluh neexistuje
17:14Akcie zůstávají pod tlakem i po solidních odpoledních datech  
16:09Financial Times: Evropské automobilky čelí hlubšímu a delšímu útlumu
14:40Evropská akciová rally ztratí jeden z hlavních motorů, myslí si Barclays
13:15ČEZ, a.s.: Oznámení o výplatě úrokového výnosu
11:29Průzkum Reuters: Koruna posílí, ostatní středoevropské měny budou stagnovat  
10:46Inflace v Turecku se v září poprvé za více než rok snížila pod 50 procent
10:39Evropské akcie klesají. Daně, Čína a Blízký východ  
10:07Investoři poskytli firmě OpenAI 6,6 miliardy USD, ocenili ji na 157 miliard USD
9:16Francie chce uvalit vyšší daň na nejvíce znečišťující dopravní prostředky
9:10Rozbřesk: Blízký východ, ropa a americké prezidentské volby
8:53Evropa míří do červených hodnot, nové kolo financování ohodnotilo OpenAI na 157 mld. dolarů  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
14:30USA - Míra nezaměstnanosti, s.a.
14:30USA - Průměrná hodinová mzda, y/y
14:30USA - Změna počtu prac. míst