Firmy stále více investují do automatizace, do nových technologií a výzkumu a vývoje. K tomu ve vyspělých zemích roste úroveň vzdělání. Dalo by se tak čekat, že tento vývoj přinese i zvyšování produktivity, která je v dlouhém období hlavním tahounem ekonomického rozvoje. Jak ale poukazují ekonomové francouzské banky Natixis, produktivita se popsaným způsobem nevyvíjí, spíše naopak. Co může být příčinou této záhady?
V následujících dvou grafech Natixis ukazuje vývoj výdajů na výzkum a vývoj ve vyspělých zemích a podíl populace s vyšším vzděláním tamtéž. Tyto a další faktory by tedy měly skutečně vést k větší dynamice v produktivitě.
Další dva grafy ovšem ukazují, že produktivita na dynamice ztrácí (produktivita na hlavu a celková produktivita faktorů):
Natixis tvrdí, že vysvětlení můžeme nalézt v dalších dvou grafech, které ukazují vývoj čistých investic korporátního sektoru ve vyspělých zemích a spotřebu reálného kapitálu. Pokud totiž sledujeme vývoj investic hrubých, tedy neočištěných o spotřebu kapitálu, vidíme jejich růst. A ten je pak těžké skloubit s útlumem na straně produktivity. Jenže spotřeba kapitálu (skutečné odpisy v reálném i nominálním vyjádření) dlouhodobě roste (viz druhý graf). A to se projevuje tím, že investice čisté (hrubé očištěné o spotřebu kapitálu, viz první graf) se trendově vyvíjí opačně než investice hrubé.
Natixis tedy tvrdí, že kapitál rychleji zastarává a na to, aby čisté investice zůstaly stejné jako v minulosti, by firmy musely investovat ještě více, než činí nyní. K tomu ale nedochází, a i když se hrubé investice zvyšují, není to dost na vyvážení efektu zastarávajícího kapitálu. Čisté investice tak klesají a to se projevuje na produktivitě i přesto, že roste úroveň vzdělání, zvyšují se investice do výzkumu a vývoje a podobně.
Zdroj: Natixis