Francouzská investiční banka Natixis se ptá, proč si vlastně země jako Německo vedou ekonomicky o tolik lépe než třeba Itálie či Španělsko. Možností je několik. Natixis mezi ně řadí systém vzdělávání, vládní instituce a zdanění, korporátní investice či třeba „lepší kontrolu výrobních nákladů“. Které faktory ale v praxi skutečně rozhodují?
Natixis hovoří o dvou skupinách zemí. Na jedné straně tu jsou „šetřílci, kteří zahrnují zmíněné Německo a k tomu Nizozemí, Finsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko. Proti nim ekonomové banky staví Itálii, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Francii. Následující graf ukazuje, jak si tyto dvě skupiny vedou na straně celkové ekonomické aktivity:
Mezera se tedy začala rozevírat někdy v roce 2004 a od té doby se stále zvětšuje. K tomu se přidává soustavně vysoký rozdíl v míře nezaměstnanosti, opět v neprospěch zemí na jihu Evropy, či jejich vyšší vládní zadlužení. Natixis následně tvrdí, že data ukazují na konzistentní vztah mezi růstem produktivity ve skupině vedené Německem a její vyšší kvalitou vzdělání. Naopak se nezdá, že by kvalita vládních institucí byla na jihu soustavně nižší než na severu, i když země na jihu čelí větší tíze penzijních závazků.
Natixis dále poukazuje na výrazně vyšší investice v zemích na severu, včetně investic do výzkumu a vývoje, viz následující obrázek:
V neposlední řadě pak periferii brzdí vyšší výrobní náklady – viz další graf s vývojem jednotkových nákladů práce:
Natixis tedy dochází k závěru, že ekonomický náskok zemí jako Německo před jihem Evropy je dán zejména investicemi, nižšími výrobními náklady, nižší tíhou penzijních závazků a efektivnějším systémem vzdělávání.
Zdroj: Natixis