Stiglitz hovoří o bankrotech firem, Zlotnikov o budoucí inflaci, Levitt o pokračujícím býku. Ženy akciím moc nevěří, u nás je málo učitelů, levné pivo a směřujeme k třídennímu víkendu. Další Perly týdne jsou tu.
Ve světě…
Velké firmy měly bankrotovat: Joseph Stiglitz z Columbia University pro Bloomberg Finance uvedl, že pandemie poukázala na některé problémy v americké společnosti, které se projevují i tím, že Spojené státy si nyní „vedou mnohem hůře než jiné země“. Ohledně monetární politiky americké centrální banky ekonom uvedl, že rozpoznání chyb z roku 2009 nyní pomáhá, ale ekonomika je celkově příliš závislá na monetární stimulaci a v tomto smyslu dochází naopak k opakování předchozích chyb.
Podle Stiglitze také monetární stimulace opět živí bubliny na finančních trzích a tím prospívá zejména nejbohatší části společnosti. Politici by naopak měli více podporovat domácnosti. Na otázku, zda by vláda vedle pomoci velkým firmám měla pomáhat i malým společnostem, ekonom odpověděl, že řada velkých společností získala zdroje poté, co jim byla snížena daňová zátěž. Tyto zdroje ale nepoužila na posílení své rozvahy, ale na výplatu dividend a odkupy akcií a tudíž neměla dostatečnou sílu ve chvíli, kdy udeřila pandemie.
Stiglitz míní, že velké firmy v tísni mohly projít bankrotem podle takzvané Chapter 11. Tedy bankrotem restrukturalizačním, který by podle ekonoma nepřinesl ztrátu jejich know how a ztráty pracovních míst, ale změnili by se vlastníci firmy. U malých firem tomu tak ale není, ty prostě zbankrotují a odejdou z trhu. Vláda by tak měla podporovat malé firmy více, než ty velké a Stiglitz v této souvislosti opět zmínil nutnost poučit se z minulých chyb. Vede si nyní nějaká země dobře? Podle ekonoma je řada těch, které si vedou lépe než Spojené státy. Nedochází v nich k výraznějšímu růstu nezaměstnanosti a příkladem může být Nový Zéland.
Dlouhodobý inflační příběh: Vadim Zlotnikov, který stojí v čele Fidelity Institutional Asset Management, pro Bloomberg Finance řekl, že v posledních deset letech táhly globální návratnost trhů zejména americké akcie, ale to se v budoucnu změní. Klíčem pro úspěch tedy bude podle Zlotnikova diverzifikace. Investoři by pak měli investovat „na základě věcí, které jsou co nejvíce známy“, a takovou věcí jsou třeba vysoké dluhy. K jejich růstu vedla řada faktorů, včetně demografického vývoje, a současný stav vede k jedné významné otázce: Povedou vysoké dluhy k vysoké inflaci?
Zlotnikov míní, že odpověď je kladná a půjde tak o významný odklon od vývoje v minulosti. Dodal, že budoucí inflace bude do určité míry tažena ekonomickou politikou. Kvůli vysoké příjmové nerovnosti bude totiž docházet k větší redistribuci a bude se tak zvedat inflace u zboží a služeb nejvíce citlivých na změny výdajů nejchudší části společnosti. Celkově je ale tento inflační příběh otázkou dlouhého období, „nejde o projekci na jeden rok“.
Stále býčí trh: Korekce čas od času přichází, ale stále se nacházíme v dlouhodobém býčím trhu. Tak vidí současný vývoj na akciích Brian Levitt ze společnosti Invesco. Podzim je navíc podle něj tradičně složitějším obdobím, k tomu se přidávají blížící se prezidentské volby a celkově se dá čekat vyšší volatilita. Ovšem trend bude stále mířit nahoru. Netýká se to přitom jen amerických trhů, ale půjde o globální jev, kterému pomáhá i uvolněná politika.
Američtí investoři by podle stratéga měli svou pozornost zaměřit na zahraniční akcie i kvůli tomu, že se pohybujeme v prostředí stabilního, či oslabujícího kurzu dolaru. Jejich cílem by ale neměly být zahraniční trhy s nejistým ekonomickým vývojem, ale spíše silné růstové společnosti v zahraničí. Stratég v této souvislosti zmínil atraktivitu Číny, kde lze podle něj najít hodně velkých zajímavých firem porovnatelných s těmi americkými.
Akciová nedůvěra žen a návraty na trend: Sober Look ukazuje následující graf, který srovnává míru důvěry, kterou mají v akciový trh muži a ženy. Sloupce jdou od „naprosto důvěřuji“, přes „poněkud důvěřuji“ a „nedůvěřuji“ až po „nevím“. Rozdíl v postojích obou pohlaví je znatelný, protože muži vykazují mnohem větší důvěru než ženy – ty nedůvěřují trhu v téměř polovině případů:
Sober Look také ukazuje dlouhodobý vývoj reálné celkové návratnosti amerického akciového trhu. Podle následujícího grafu se od dlouhodobého trendu pozorovaného od roku 1871 akcie výrazně odchýlily v druhé polovině devadesátých let, následná korekce vrátila jejich růst blízko trendu a krize roku 2008 zase pod něj. Další býčí trh znamenal návrat na trend a následně jeho mírné přestřelení:
Učitelů málo, ale pivo levné: Eurostat tento týden porovnává evropské země podle počtu žáků na jednoho učitele na základních školách. V celé EU je v průměru necelých 14 žáků na jednoho učitele, v České republice se s téměř dvaceti žáky na učitele nacházíme mezi zeměmi s nejvyšším poměrem:
Eurostat zároveň srovnává evropské země podle cen alkoholu a i zde patříme k extrému. Učitelů málo, ale levné pivo?
a u nás doma...
Klavíry pro školy: Seznam.cz a další média si tento týden všímají toho, že „miliardář Komárek kupuje piana Petrofu, které odmítla Čína. Dá je českým školám“. Portál dodává, že „vládce investiční skupiny KKCG, která ovládá loterijní skupinu Sazka Group nebo těžební MND, se postavil za českou rodinnou firmu Petrof a vůbec také za hodnoty, které představovala mise šéfa Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu“. „Přáli bychom si, aby se těch jedenáct nástrojů stalo symbolem české hrdosti a soudržnosti,“ uvedl Karel Komárek.
„Vážíme si toho velkorysého kroku a jsme rádi, že se naše klavíry dostanou do českých škol. Mne osobně nejvíc překvapila rychlost a rozhodnost Karla Komárka s jakou k tomuto neplánovanému obchodu přistoupil,“ uvedla majitelka a prezidentka společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová.
K třídennímu víkendu: Seznam.cz také píše, že „Češi za posledních dvacet let ukrojili ze své pracovní doby přes 100 hodin za rok. Debaty o čtyřdenním pracovním týdnu nadto sílí i jako důsledek koronakrize“. Cest, jak se k třídennímu víkendu propracovat, je podle portálu hned několik: „Firmy postupně v posledních letech v boji o zaměstnance neustále navyšují výhody v podobě volných dní, zároveň se více orientují na výkon než odkroucené hodiny, což mění i podobu pracovních smluv. A v neposlední řadě je tu práce z domova, která se stávala stále populárnější už před úderem koronaviru“.
„Pro Česko, ale i značnou část Evropy, a to na rozdíl od USA či východní Asie, je v posledních letech skutečně patrné určité uvolnění pracovní doby, ale i pracovních povinností. Jeho projevem je větší důraz na mimopracovní čas, tlak na prodlužování dovolené,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Urban, vysokoškolský pedagog, který se specializuje na psychologii práce. Podle něj právě páteční volnější režim je něco, co se prosazuje stále více.