Spotřebitelské ceny v eurozóně pokračovaly v září v poklesu a dostaly se na novou nejnižší hodnotu za více než čtyři roky. Jejich propad v meziročním srovnání zrychlil na 0,3 ze srpnových 0,2 procenta. Hlavním důvodem byl propad cen energií. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zpomalila na 0,4 procenta ze srpnových 0,6 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Ekonomové podle agentury Reuters očekávali v eurozóně meziroční pokles cen o 0,2 procenta. Jádrovou inflaci čekali 0,8 procenta. Zářijový pokles je přitom nejvýraznější od srpna 2016, kdy se ceny snížily rovněž o 0,3 procenta.
Ceny energií se letos v září propadly o 8,2 procenta a ceny neenergetického průmyslového zboží klesly o 0,3 procenta. Naopak nejvíce rostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 1,8 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 0,5 procenta.
Nejvíce podle rychlého odhadu klesly ceny v Řecku, a to o 2,3 procenta. Na Kypru deflace, tedy pokles cen, činila 1,9 procenta a o více než procento se ceny snížily také v Estonsku a v Irsku. Naopak nejvíce rostly ceny na Slovensku, konkrétně o 1,5 procenta, a v Nizozemsku, kde to bylo o jedno procento.
Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné bližší podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní statistický úřad 16. října.
Eurostat upozornil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny stále ovlivňuje krize související s šířením nemoci covid-19. Eurostat se tak dohodl s národními statistickými úřady členských států na řadě postupů pro odhad cen, které nebylo možné získat kvůli omezení pohybu nebo uzavření prodejen.
Údaje vzbuzují mezi analytiky obavy, že pandemie by mohla vyvolat deflační spirálu. Inflace se také nadále vzdaluje cíli Evropské centrální banky (ECB), která usiluje o to, aby se inflace ve střednědobém výhledu držela těsně pod dvěma procenty. ECB už letos podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize. V září ale na svém zasedání nechala měnovou politiku, včetně úrokových sazeb, opět beze změny.