Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů) tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %. ČNB to uvedla v dnešním sdělení. Guvernér Jiří Rusnok následně uvedl, že nejistoty a rizika ohledně dalšího vývoje ekonomiky jsou stále velmi výrazná. To by mohlo vést k pozdějšímu zvyšování úrokových sazeb, než se kterým počítá prognóza. Té podle něj odpovídá nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.
Nevidíme nyní "stabilizovanou a jednoznačně vykrystalizovanou pandemickou situaci", prohlásil Rusnok na tiskové konferenci s tím, že většina členů bankovní rady má dojem, že větší chybou by bylo předčasné utažení sazeb. Pozdější krok v tomto smyslu by nemělo nenapravitelné důsledky. Podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého bude prvním signálem k debatě o zvýšení sazeb vyřešení pandemické situace. Shoda na dnešním jednání bankovní rady podle něj panovala také na tom, že rada nevnímá takové riziko v prodlení s případným zvýšením sazeb jako v jejich případném předčasném utažení.
Rusnok dnes na části jednání bankovní rady chyběl, protože se účastnil jednání o novele zákona o ČNB v Poslanecké sněmovně. Na tiskové konferenci mu proto sekundoval viceguvernér Nidetzký.
"Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika prognózy v kontextu probíhající pandemie jako stále velmi výrazné. To by mohlo vést k potřebě udržovat měnové podmínky uvolněné o něco déle než v prognóze," uvedl také Rusnok.
Podle nynější prognózy by ČNB měla začít zvyšovat úrokové sazby ve druhém čtvrtletí a jen v letošním roce tak učinit celkem třikrát. "S ohledem na pandemickou situaci i nerovnoměrný vývoj ekonomiky je pravděpodobné, že tento ambiciózní „plán“ nevyjde, a to zřejmě i navzdory prozatím vyšší než očekávané inflaci," napsal v dnešním ranním komentáři ekonom ČSOB Petr Dufek.
Rozhodnutí sedmičlenné bankovní rady ponechat dnes sazby na stávající úrovni se na trzích očekávalo a podle ČNB bylo jednomyslné. Česká koruna po prvotním zaváhání oslabuje k euru už na 26,265 z úrovně předešlého závěru 26,20, kde setrvávala před i bezprostředně po oznámení.
Také na posledním měnovém jednání 4. února rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Naposledy je změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Několik členů bankovní rady ČNB v poslední době uvedlo, že první zvýšení sazeb by mohlo přijít ve druhé polovině roku, až bude k dispozici více informací o stavu ekonomiky a vývoji pandemie. Pokud by ČNB sáhla ke zvýšení sazeb již letos, stala by se zřejmě první centrální bankou ve střední Evropě, která by začala utahovat měnovou politiku po prudkém uvolnění loni na jaře.
ČNB podle nové makroekonomické prognózy, která byla představena v únoru, letos očekává meziroční růst reálného HDP o 2,2 %. Průměrnou meziroční inflaci očekává ČNB na 2,0 % pro letošní rok a na 2,2 % pro rok 2022. Průměrný směnný kurz české koruny očekává ČNB letos podle nové prognózy na 25,8 Kč za euro a v roce 2022 na 24,9 Kč za euro.
Dosavadní vývoj kurzu eura k české koruně během dnešního dne:
Zdroje: ČNB, ČTK, Patria.cz, Reuters