Víkendář: Nová Silicon Valley a státem financovaný výzkum a vývoj

Pokud chce Boris Johnson podpořit výzkum a vývoj, měl by jej přestat financovat. V souvislosti s plány britské vlády na rozšíření rozpočtu pro vědu a vývoj to na stránkách Cato Institute tvrdí Terence Kealey. Podle něj totiž „neexistuje absolutně žádný důkaz, že státem financovaný výzkum udělá něco jiného, než že zpomalí růst ekonomiky tím, že stáhne vědce ze soukromého sektoru do univerzit“.

Kealey pokračuje s tím, že odchod Británie z EU ji odstřihl od evropských výzkumných grantů. Britská vláda sice tvrdí, že bude tuto mezeru kompenzovat, ale nečiní tak, a to je podle Kealeyho výborná zpráva. „Nejsem sarkastický, je to skutečně výborné. K takové věci došlo v USA v roce 1973, když kvůli senátorovi Mansfieldovi ztratili práci vědci z Advanced Research Projects Agency. Ti totiž poté šli do XeroxPARC v Silicon Valley a vynalezli věci, jako je počítačová myš či laserová tiskárna. A pak začali používat Ethernet a posílat si emaily,“ píše Kealey.

Propuštění vědci tedy přispěli k tomu, že společnosti jako Google, Amazon, Facebook či Apple nevznikly v Evropě, ale v USA. A Spojené státy jsou tak zemí, která těží z jejich technologií a zisků a pracovních míst, která generují. Podle vědce tedy i v oblasti vzdělávání funguje efekt vytlačování. O něm se obvykle hovoří ve chvíli, kdy vláda se soukromým sektorem soupeří o úspory domácností a její vyšší zadlužování vede k růstu sazeb a finančních nákladů firemního sektoru. Kealey míní, že podobné je to s vědci. „Je pouze omezené množství dobrých vědců a pokud je vláda přetáhne do univerzit, poškodí to korporátní sektor.“

Nemalou roli pak hraje i to, že výzkum a vývoj vytváří konkurenční výhodu a „firmy tak nikdy tyto investice nezanedbávají“. Právě proto podle vědce neexistují důkazy, že by státem financovaný výzkum a vývoj vedl k něčemu jinému, než je zpomalení ekonomického růstu vyvolané přechodem vědců ze soukromého sektoru do státního. Kealey dodává, že v USA i ve Velké Británii zaznívají obavy z utlumeného růstu produktivity. Podle jeho názoru ale platí, že investice do výzkumu a vývoje kvetou zejména v době, když neexistují alternativní zdroje zisků. Právě proto firmy dávaly na výzkum a vývoj během Velké deprese více než kdykoliv předtím.

Během sedmdesátých a osmdesátých let americké a britské firmy globalizovaly svou činnost a „následně našly zdroje zisků v levné pracovní síle“. Tu buď dovážely k sobě domů, nebo přesouvaly výrobu do zahraničí. Takže podle vědce došlo k „přirozenému snížení výdajů na výzkum a vývoj“. Jinak řečeno, globalizace přinesla příležitost pro růst produktu na hlavu v západních zemích a ty tak nemusely zvyšovat svůj blahobyt investicemi do výzkumu a vývoje. Ty totiž nejsou konečným cílem, ale nástrojem ke zvyšování produktu na hlavu a zisků firemního sektoru.

Kealey míní, že když firmy nebudou mít přístup k levné pracovní síle, opět se otočí k vyšším investicím do výzkumu a vývoje. Současný trend sice míří k vyšším vládním výdajům a řada vědců se obává o své zaměstnání ve státním sektoru, Kealey se však domnívá, že by mohli pomoci k vzestupu britské ekonomiky „ve stylu Silicon Valley“.

Zdroj: Cato Institute