Jak často nyní létáte? To byla první otázka, kterou Der Spiegel položil šéfovi společnosti Airbus. Guillaume Faury na ni odpověděl, že asi dvakrát týdně, a to po Evropě a Francii. A většinou běžnými lety. A chápe Faury, že lidé se nyní létat bojí? Podle svých slov ano, ale tyto obavy jsou podle něj nepodložené.
Systém ventilace, filtrů a výměny vzduchu činí podle šéfa Airbusu letadla bezpečnými i v současné době. Podle něj na to ukazuje řada analýz, které si společnost zpracovala. Problémem zůstávají kapénky, které se do vzduchu dostávají ve chvíli, kdy někdo zakašle nebo kýchne. Na to ale máme požadavek na nošení roušek, míní Faury. A dodává, že i studie z renomovaných institucí, jako například z Harvardu, potvrzují bezpečnost letadel v době pandemie.
„Lidé chtějí létat, problém spočívá v tom, že mají omezené možnosti tak učinit. Není dostatek letů, karanténní požadavky jsou nekonzistentní, a to zejména v Evropě. V jiných částech světa lidé létat začali již během vánočních svátků a tyto trendy v nás budí důvěru, uvedl Faury. Podle jeho názoru by lidé měli nástroje, jak se vypořádat s pandemií i v případě, že by nebyly dostupné vakcíny. Zejména testování cestujících. Nicméně právě vakcíny jsou podle ředitele rozhodující v delším období.
Na jaře minulého roku byl Faury přesvědčený, že lidé budou stále toužit po „objevování světa letadlem“, ale na podzim byl podle svých slov mnohem skeptičtější. Tehdy lidé z velkých firem tvrdili, že již nikdy nebudou cestovat tak jako dříve. Od té doby se ale nálada výrazně změnila a firmy říkají, že jejich lidé musí začít opět létat za svými zákazníky. Bylo prý totiž dosaženo hranice toho, co lze dělat na dálku, „není žádná náhrada za přímý osobní kontakt.“ Faury je tak podle svých slov nyní optimističtější než před půl rokem.
Lidé podle ředitele po dlouhém období karantén a omezené mobility touží po cestování a například lety mezi Londýnem a Dubají jsou „docela plné“. Mezi dlouhodobé změny pak podle Fauryho bude patřit například nutnost dostupného internetu na palubách letadel. Lidé také mohou být méně ochotní létat přes velká centra, protože se nebudou chtít pohybovat po letištích s obrovským počtem lidí. To znamená, že vzroste poptávka po přímém leteckém spojení.
Faury tak míní, že by Airbus mohl těžit ze svého modelu A321XLR, který je menší než některá letadla pro dálkové trasy, ale je schopný letět na velmi dlouhé vzdálenosti. Letecké společnosti podle jeho slov vidí v takovém stroji způsob, jak dopravovat cestující z menších letišť přímo do cíle jejich cesty. Současnou situaci v USA a Asii pak Faury hodnotí lépe než v Evropě. Její pandemická strategie a nástroje podle něj letecký průmysl devastují.
Pandemie přinesla Airbusu 40% propad výroby a pokud by firma úměrně k tomu propouštěla, zaniklo by 35 000 pracovních míst. Jelikož se podle svého ředitele snaží toto číslo minimalizovat, hodlá propustit 15 000 zaměstnanců, s vládní pomocí přitom našla „řešení pro 5 000 pozic“. Faury byl tázán i na konkurenci. S Boeingem se podle něj nyní snaží zejména o dokončení stávajících objednávek, konkurence o ty nové tu není, protože letecké společnosti nová letadla nepoptávají.
V delším období se objeví firmy čínské, ale to bude podle ředitele nějakou dobu trvat. Čínské firmy totiž budou nejdříve vyrábět pro domácí trh, na něm doladí své technologie a pak začnou exportovat. Zkušenosti ze zemí, jako je Brazílie, přitom ukazují, že vybudovat odvětví výroby letadel je složité, ale Čína má potřebnou velikost trhu. Od roku 2035 se přitom podle Fauryho bude v letadlech používat místo tradičního paliva vodík. Emise jsou totiž nyní největší překážkou dalšího rozvoje letecké dopravy a ředitel se zároveň domnívá, že elektrická energie a baterie zde své uplatnění nenajdou.
Zdroj: Der Spiegel