V roce 2020 tomu bylo sto let od zavedení prohibice. Od roku 1920 bylo v USA po téměř 14 let zakázáno vyrábět a prodávat alkohol a jak na stránkách VoxEU poukazují David Jacks, Krishna Pendakur a Hitoshi Shigeoka, šlo o významný zásah do celé společnosti a ekonomiky. Jen málo výzkumu se přitom podle těchto vědců zaměřilo na to, jaký dopad mělo ukončení prohibice na zdraví lidí. Nyní přitom takový výzkum může být relevantní například v diskusi o legalizaci marihuany a dalších drog.
Vědci uvádějí, že podle běžných názorů prohibice konzumaci alkoholu nesnížila, podle některých ji dokonce podpořila. A nejvíce se projevila na cenách alkoholu, ne na jeho vyráběném a konzumovaném množství. Data ale ukazují, že ve srovnání s rokem 1910 klesla spotřeba alkoholu do roku 1934 o 63 % a na původní úrovně se zvedla až v roce 1973. Opětovné povolení prodeje a výroby alkoholických nápojů pak neproběhlo plošně, ale jednotlivé státy mohly volit vlastní cestu v závislosti na tom, jak hodnotily místní podmínky.
Vědci se zaměřili na to, jak konec prohibice ovlivnil zdraví populace. Jako jeho měřítko zvolili úmrtnost novorozenců. Data ukazují, že tato úmrtnost vzrostla jak ve státech, kde bylo od prohibice upuštěno, tak ve státech, které s nimi sousedily. Vědci dodávají, že podle některých náznaků může být hlavní příčinou vyšší konzumace alkoholu matkami dětí, ale ve hře mohou být i jiné faktory.
Vědci dále konstatují, že podle rozšířeného názoru vedla prohibice k růstu násilných zločinů a gangů ve velkých městech. Tuto tezi testovali na základě dat úmrtnosti v těchto městech. Zjistili, že legalizace alkoholu souvisí s 14,7% poklesem počtu zabití a 10,1% poklesem úmrtí z jiných příčin, včetně otrav. Vědci k tomu dodávají, že existuje celá řada hypotéz o tom, jak a proč prohibice a následná uvolnění dopadly na počty zemřelých. Podle jedné teze například měl vzrůst počet zemřelých kvůli vyššímu počtu nehod způsobených v opilosti. Podle jiné zase měl po konci prohibice klesnout počet otrav alkoholem díky tomu, že si lidé mohli kupovat legálně vyráběný a kvalitnější alkohol.
Na jedné straně tak konec prohibice přinesl nižší náklady na bezpečnostní složky či větší volbu spotřebitele, na straně druhé se zvýšila úmrtnost novorozenců. Ta podle vědců nebyla vyvážena poklesem úmrtnosti zbytku populace. K tomu vědci dodávají, že pokud bychom se snažili lidskému životu připsat nějakou nominální hodnotu, měla by podle nich být vždy vyšší u novorozenců než u dospělých.
Konec prohibice měl více důsledků, kterým se studie nevěnovala, ale celkově se podle ní zdá, že ukončení prohibice mělo negativní důsledky na zdraví americké společnosti a úmrtnost. Což je „lekce historie, které bychom měli věnovat pozornost při diskusi o legalizaci doposud nezákonných látek.“
Následující graf ukazuje odhadovanou spotřebu alkoholu ve Spojených státech. Jak bylo uvedeno, na úrovně před prohibicí se dostala až v sedmdesátých letech. Vrcholu dosáhla na počátku osmdesátých let, konec let devadesátých přinesl lokální dno:
Zdroj: VoxEU